Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Já, schizofrenik

Společnost se jich straní, těžko hledají práci i přátele. Slyší hlasy, vídají duchy nebo mrtvé kamarády. V Česku jich jsou desítky tisíc. Jak se žije se schizofrenií, zjišťoval časopis Barbar – tady jsou příběhy tří Jihočechů, kteří se úspěšně perou se svou nemocí.
Jan Štifter, Foto: Milan Havlík
31. Květen 2018 - 11:18

Petr, 31 let. Tušil to dávno. V posledním ročníku gymnázia špatně spal, špatně se soustředil, špatně se mu žilo. Cítil silné úzkosti, nechtěl chodit do školy, nakonec nechtěl dělat nic. Potíže vygradovaly hospitalizací v nemocnici, kde mu lékaři diagnostikovali paranoidní schizofrenii.

Možná právě to, že konečně začal sám sobě rozumět, ho udrželo ve škole. Vystudoval estetiku. Ale mnohem těžší pro něj bylo najít si stálé zaměstnání.  Kvůli nemoci se mu nedaří pracovat déle než čtyři hodiny denně, přepadají ho úzkosti a deprese, které snižují jeho pracovní tempo a sebevědomí.

„Lidé, kteří onemocněli paranoidní schizofrenií, mají sníženou odolnost vůči stresu. Čtyři hodiny denně v klidném pracovním prostředí jsou pro Petra ideální, v té době dokáže podat optimální výkon, je schopný odvést kvalitní práci,“ popisuje Věrka Michalicová ze společnosti Fokus České Budějovice.

Petr se účastnil výběrových řízení, většinou bez úspěchu. Proč chcete pracovat na kratší úvazek? Aha, vy nejste úplně fit. Tak my se vám brzy ozveme. (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ČERVNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!