Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Karel Fořt: Dramatické útěky před totalitou

„Kněz Karel Fořt a dva jeho přátelé kněží z vimperské fary se proplížili na německé území, skryti milosrdnou tmou. Terén dobře znali. Plížili se neslyšně přes státní hranici. Jen srnu vyplašili v mlází. Tehdy ještě nebyla republika obehnaná ostnatými dráty,“ píše Gabriela Špalková. Nezisková organizace Post Bellum, která vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků 20. století, připravila pro časopis Barbar seriál pozoruhodných příběhů. Prvním z nich je osud Karla Fořta.
Gabriela Špalková
07. Březen 2019 - 09:13

Postup komunistické moci proti církvi se v té době začal výrazně stupňovat. Církev byla poslední a jedinou skutečnou baštou, která ve své semknutosti mohla být režimu nebezpečná. Komunisté nejprve uspořádali soudní procesy s řeholníky a vysokými hodnostáři. Na sklonku 40. let měli přijít na řadu venkovští kněží.

V prosinci 1949 posloužil jako záminka tzv. čihošťský zázrak. Pohybující se kříže v kostele, jehož příčina nebyla dosud spolehlivě vysvětlena, chtěli komunisté využít k proticírkevní akci a monstrprocesu. Vykonstruovali propagandistický případ, podle nějž měl farář Josef Toufar na příkaz z Vatikánu a Spojených států v číhošťském kostelíku nainstalovat zařízení, které při mši rozhýbalo kříž. A podněcovat tak jeho prostřednictvím věřící k protikomunistickému vystoupení. Faráře Toufara Státní bezpečnost ihned zatkla, naplánovaný proces měl rozbít důvěru věřících v církev a její pravdomluvnost. Cílem chladnokrevné manipulace měla být justiční vražda. Josef Toufar, ale před soudem nestanul. Estébák Ladislav Mácha jej ještě před procesem brutálně utýral k smrti. Karel Fořt se domníval, že on a další dva katoličtí duchovní měli být náhradou za Josefa Toufara. Podle jeho informací měli být obviněni z vraždy dvou lidí, jejichž těla se našla v šumavských lesích. Smyčka, kterou kolem nich StB stahovala, se nestačila zadrhnout.

DĚTSTVÍ, SKAUTING A GESTAPO

Karel Fořt se narodil 8. listopadu 1921 v Rožmitále pod Třemšínem, ale nebyl mu ani rok, když se s rodiči přestěhoval do jihočeských Skočic. Tatínek Karla Fořta byl četníkem a Skočice byly jeho novým působištěm. Po několika letech byl převelen do Horažďovic. (...)

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V BŘEZNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč