Nažidla. 20 let poté

Osmého března 2003 byla sobota. Teplota se celý den držela kolem pěti stupňů. Chlapi nesli domů kytku, přestože se Mezinárodní den žen vrátil do kalendáře až o rok později. Lucie Vondráčková nebo Petra Kvitová odpovídaly na textovky, slavily narozeniny. Z lyžařského zájezdu z rakouských Alp se zatím vracel autobus. Devatenáct cestujících nedojelo. Desítky dalších by 8. březen nejraději vymazaly z paměti.

Policisté později prokázali, že za tragédií stál řidič, který neměl oprávnění k řízení autobusu. Noc předtím nespal, protože řídil taxi. Nikdy svou vinu nepřiznal. Nikdy nikoho nekontaktoval, do poslední chvíle tvrdil, že za nic nemůže. Podobným způsobem se k tomu postavila i cestovní kancelář a přepravní společnost. Tady je pět otevřených příběhů, pět úhlů pohledu, pět osudů těch, kterým 8. březen změnil život.

PODIVNÁ ATMOSFÉRA

Mělo to být trochu jinak. Ale slovo „kdyby“ v podobných příbězích jen čeří emoce, vytváří zbytečný alternativní příběh. Pro cestující, kteří byli v rakouských Alpách, měly dorazit autobusy dva. Cestovní kancelář se ale rozhodla, že pošle nakonec jediný, dvoupatrový.

Ve voze seděla i Marie Cagaňová, v Rakousku byla s celou svou rodinou, s manželem Ivanem a syny Štěpánem a Matějem. „Celou cestu provázela zvláštní atmosféra. Většina cestujících byla nachlazená, proběhla tam nějaká viróza. Mně osobně také nebylo vůbec dobře. Nevím, jak to popsat, ale byla jsem taková divná. Hlavou se mi honily zvláštní myšlenky. Až jsem se po nehodě přistihla, že jsem se za to na sebe zlobila a byla jsem z toho hrozně nešťastná,“ vzpomíná.

Pamatuje si třeba, že kolem ní prošel během cesty patnáctiletý kluk a jí proletěly hlavou myšlenky: Kristepane, ten Jiřík, vždyť ho znám od sedmi let, a on už je z něj chlap.

Se svým manželem seděla v horní části autobusu. Jejich dva synové cestovali dole. Těsně před samotnou nehodou za nimi přišel jejich starší syn Štěpán. Prý potřeboval něco na popraskanou pusu, ale Štěpán přidává ještě jednu okolnost – v horní části autobusu totiž neseděli jen jeho rodiče, ale i jeho nejlepší kamarádka a první láska Andrea. Šel se podívat hlavně na ni. Bylo to naposledy, kdy ji viděl. (...)

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz