Rodokmeny od mojedejiny.cz

Novinář a vydavatel? Raději bohém a umělec

Na jeho pohřbu se sešla elita první republiky. Společně oplakávali novináře, dramatika, a nakonec i politika Karla Jonáše. Hovořili o odkazu, který mistra přežije – po sto letech od jeho úmrtí je však Jonášův odkaz pozapomenutý. Lukáš Kopecký, který adoptoval Jonášův hrob, pro časopis Barbar zmapoval jeho životní příběh: pouť s výraznou jihočeskou a plzeňskou stopou.
Lukáš Kopecký
20. Červenec 2022 - 06:05

Když před deseti lety vznikal projekt Správy pražských hřbitovů Adopce významných hrobů, vzbudil mezi širokou veřejností velký zájem, ale také jisté zděšení, v jakém stavu mohou být hroby slavných Čechů. Od té doby se podařilo nejen zachránit mnoho míst posledního odpočinku, financovat nákladné opravy, ale vůbec přitáhnout zájem širšího publika o hřbitovy a jejich architekturu.
A především Olšanské hřbitovy v tomto ohledu nabízejí nekonečné množství inspirace a námětů.

Jedním z adoptovaných hrobů je i místo posledního odpočinku novináře a spisovatele Karla Jonáše. Adopčním nájemcem má tu čest být autor tohoto textu. Jonášovy životní osudy propojené s agrární stranou jsou mu velmi blízké z hlediska dlouhodobých historických výzkumů a zájmů.

Kdo byl Karel Jonáš? Narodil se v roce 1865 v Heřmanově Městci ve východních Čechách do dělnické rodiny. Vzdělání se mu dostalo na gymnáziích v Rychnově nad Kněžnou a Hradci Králové. Už při studiích psal básně a hned po maturitě se vrhl na novinářskou dráhu. Rodiče snili o tom, že půjde studovat vysokou školu, ale Jonáše přitahovalo psaní textů, ať už novinářských, básnických, nebo divadelních.

Jeho novinářská dráha se zrodila v jižních Čechách. V červnu roku 1885 začal v Soběslavi vydávat časopis Hlasy od Lužnice, který měl několik stovek odběratelů a podle všeho byl velmi oblíbený, horší to však bylo s placením předplatného. Přesto Jonáš začal o rok později vydávat ještě časopis Choustník, avšak start jeho žurnalistické kariéry nebyl ideální, druhý jmenovaný časopis po pár měsících zanikl, řízení Hlasů od Lužnice předal Josefu Bergerovi.

V novinařině však chtěl Jonáš za každou cenu pokračovat, Soběslav proto vyměnil za další jihočeské město – Jindřichův Hradec. Tady zkoušel vydávat Hlasy z Jindřichova Hradce. Jenže ani
u Vajgaru, především kvůli konkurenčním periodikům, neuspěl. Neúspěch ho však podle všeho neodradil, nicméně na živobytí si vydělával přispíváním do pražských Národních listů, psal i divadelní hry. V této době i ze zmíněných důvodů často měnil svá bydliště, registrujeme ho tu na Moravě, tu v Mladé Boleslavi. Než se z budoucího automobilového centra vydal do průmyslové Plzně, stihl se zde oženit, 3. února 1889 si bere za manželku dceru místního tkalcovského mistra Annu Plichtovou. 
(...)

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR!

 

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz