Rodokmeny od mojedejiny.cz

Pod zem!

Redaktoři časopisu Barbar se v roli turistů podívali do přístupných míst pod povrchem Jihočeského a Plzeňského kraje. Jednotícím hlediskem těchto prostor je, že vznikly díky lidskému úsilí. Přinášíme tipy na sedm podzemních destinací, které byste měli navštívit.
JOSEF MUSIL, PAVEL PECHOUŠEK, DANIEL KOVÁŘ
28. Červen 2022 - 22:59

„Dámy a pánové, milé děti, vítám vás ve sklepních prostorách Staré radnice v Táboře. Vy jste sem přišli ze Žižkova náměstí, z historické části města, které je zakresleno na mapách. Ale jen ze speciálních map se dozvíte, že pod Táborem se rozkládá ještě jedno město, které bylo svého času vertikálně větší než město na povrchu. Není to nadsázka. Pod námi se rozprostírá labyrint sklepů vylámaných ve skalnatém kopci. Takovým sklepům se správně říká lochy. Kdybychom všechny propojili, vznikla by trasa dlouhá 12 až 14 kilometrů. A teď pozor. Lochy se v některých místech nacházejí ve třech patrech pod sebou a ty nejnižší až v 16 metrech pod povrchem. Představme si 16 metrů jako výšku domu. Budeme-li na jedno patro počítat tři metry, vyjde nám přibližně pětipodlažní dům. V pozdním středověku tak vysoké budovy na povrchu rozhodně nebyly. Co Táborské vedlo k tomu, aby vytvářeli prostory pod svými domy až do takové hloubky? I o tom si budeme vyprávět během naší procházky podzemím…“

Když jsem před časem brigádničil jako průvodce, rád jsem těmito slovy vzbuzoval pozornost návštěvníků. Někteří z nich mi pak v hlubinách říkali: „Přijeďte se podívat i k nám, máme taky zajímavý podzemí.“ Klatovy, Stříbro, Týn… A jednou, když jsem pod Táborem prováděl šéfredaktora časopisu Barbar Jana Štiftera, urodil se v největší turisticky dosažitelné hloubce 12 metrů nápad: Připravíme přehled uměle vyhloubených prostor pod povrchem Plzeňského a Jihočeského kraje.

Takových míst, jež se alespoň přes léto pravidelně otevírají turistům, jsme napočítali sedm. Spojíme-li je na mapě jednou čarou od západu k jihu a odtud k severní části jižních Čech, vznikne trasa ve tvaru nedotaženého písmene V se zobáčkem zleva. Už zase mluvím jako průvodce! Radši se vám představím. Jsem redaktor Josef Musil a sám bych na takové putování nestačil. Do terénu, vlastně pod terén, se rovněž vypravili redaktoři Daniel Kovář a Pavel Pechoušek.

 

Právě on se nám postará o tři vstupy z Plzeňského kraje. Jeho první zastavení se odehraje ve městě, které se jmenuje stejně jako drahý kov – Stříbro. Z jeho těžby už sice tamní obyvatelé nebohatnou, ale na hornickou minulost nezapomněli. Díky hornicko-historickému spolku Stříbro je od roku 2005 na adrese U Červené lávky veřejnosti přístupný…

 

…Hornický skanzen ve Stříbře

Hornickému řemeslu se ve stříbrském rudním revíru dařilo více než 800 let. Po tu dobu se zde úspěšně těžilo stříbro, olovo a zinek. Hornický skanzen přibližuje všechna období těžby v této oblasti od středověku až po novověk. Než návštěvník vejde do skanzenu, může se seznámit s historií hornictví na Stříbrsku na stejnojmenné naučné stezce, která je zároveň hezkou procházkou při řece Mži a vede i kolem skanzenu.

Lákadlem venkovní expozice skanzenu je zpřístupněná štola měřící 700 metrů s těžkou důlní technikou. Návštěvníci uvidí několik důlních vozů, výklopníky, nakladače, vrtací kladiva a mnoho dalšího. Navíc je možné se zde nechat povozit důlní mašinkou. (...)

 

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR!

 

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz