Poklad v plzeňských bytech

Adolf Loos se narodil v Brně, ale hodnotné stopy zanechal v řadě velkých měst včetně Plzně. Zařadil se mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, jako byli například Ludwig Mies van der Rohe, Le Corbusier nebo Frank Loyd Wright. Mezi jeho nejdůležitější stavby patří obchodní dům Goldman a Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni, dům básníka Tristana Tzary v Paříži či Müllerova vila v Praze, která je považována za Loosovo nejvyspělejší dílo. Proslul především svým bojem proti měšťáckému nevkusu: jeho dílo „O ornamentu a zločinu“ se zapsalo do historie architektury. Radikálně odmítal umělý dekorativismus a byl prvním architektem, který oprostil budovy od zdobných prvků.

Místo toho se pečlivě věnoval vnitřní dispozici bytů a plánoval i zařizoval je s ohledem na potřeby a zájmy jejich majitelů. A právě toto své umění naplno projevil v Plzni, kde v letech 1907 až 1908 a 1928 až 1933 vytvářel bytové interiéry. Elegantní a útulná místa ve stylu „Umění žít“ navrhl pro lidi, kteří si bohužel nakonec svých domovů moc neužili. Majitelé totiž byli židovského původu a během druhé světové války mnozí zahynuli v nacistických koncentračních táborech. Jen některým se podařilo včas uprchnout do zahraničí – a těm, kteří měli to štěstí, že válku přežili, zabavil vzápětí majetky totalitní režim. Byli nuceni znovu prchat do exilu. Ti, kteří zůstali, museli žít v mnohdy nedůstojných podmínkách.

LEKCE POMÍJIVOSTI

Vkus socialismu Loosovu architekturu neuznával, takže se z bytů staly kanceláře nebo byly rozdělené na více bytových jednotek. Mnoho z původního vybavení bylo tehdy zničeno. Obnovit a oživit stopy slavného architekta v Plzni stálo hodně sil a nadšení, ale výsledkem je zcela mimořádná nabídka pro poučené turisty a milovníky umění. V centru města je možné poznat odkaz Adolfa Loose při dvou prohlídkových trasách, které jsou nejen estetickým zážitkem, ale silně zapůsobí i lidsky.

Plzeň byla na počátku 20. století dynamicky se rozvíjejícím průmyslovým městem. Kromě velkých továren, jako Škodovy závody či Pivovary, tam byly i další, sice drobnější, ale velmi úspěšné podniky. Řadu z nich vlastnila bohatá a vzdělaná židovská komunita, která byla navzájem propojená podnikatelskými i příbuzenskými vazbami. Pro tyto rodiny Loos vytvořil nejméně třináct převážně interiérových realizací, z nichž dodnes se zachovalo osm – tři z nich si lidé mohou prohlédnout. Jedná se o mimořádně cenný soubor díla tohoto světového architekta, který byty navrhoval tak, aby v nich byla radost žít. Rád volil luxusní materiály, dbal na efekt, originálně využíval prostoru.

Host tam nabyde dojmu, že přišel na návštěvu k rodině s vytříbeným vkusem, smyslem pro detail i praktičnost a s velkou touhou po klidném životě. Vstoupí do domácnosti, kde je znát úcta k potřebám a zájmům každého člena rodiny i k hodnotě společně tráveného času. Tím víc ho zasáhnou osudy těchto lidí, kteří své domovy museli násilím předčasně opustit. V každém z bytů zůstal silný příběh, v němž se prolínají často tragické soukromé osudy jednotlivců, ovlivněné dějinnými událostmi před 2. světovou válkou, v jejím průběhu i za vlády komunistů. Komentované prohlídky Loosových interiérů tedy přinášejí nejen poznání jedinečného prvorepublikového designu, ale také historické souvislosti a náměty k přemýšlení o pomíjivosti života lidí i věcí.

ORIGINÁLNÍ RAUMPLAN

Nejcennější a nejzachovalejší z Loosova díla v Plzni je Brummelův dům z roku 1927. V jeho zdech je zakonzervována paměť dramatického 20. století. Ovšem zdá se, že byl celou dobu „pod ochranou shůry“. Jako zázrakem totiž přežil válečné bombardování blízkého okolí, které kvůli těsné blízkosti strategické Škodovky lehlo popelem. Pak se v 70. letech kvůli stavbě autobusového nádraží dostal do demoličního výměru. Klub architektů, který v něm tehdy sídlil, ale vyhlásil poplach a zalarmoval skrze rodinu původních majitelů řadu významných institucí. Přes Ameriku pronikl jejich vliv až do Moskvy.

„Tento dům má neskutečný příběh. Brummelovi obchodovali se dřevem a nebyli tolik bohatí jako jiní Loosovi plzeňští klienti; tím víc si svého domu vážili. Hodně pro ně znamenalo, že jim ho navrhoval sám Adolf Loos. Asi proto má dům duši,“ říká Magdaléna Soukupová z organizace Plzeň – TURISMUS. Díky shodě okolností odsud – na rozdíl od jiných objektů – nikdy rodina úplně nezmizela. Vždy byl někdo přítomen, aspoň na dálku přes přátele a vzdálené příbuzné. Proto tam návštěvníci dnes uvidí originální vybavení, což tento objekt povýšilo na jednu z nejvýznamnějších památek v Plzni.

V prvním patře se zachoval téměř kompletní byt včetně unikátního souboru nábytku, který architekt navrhl. Tvořil vždy na míru konkrétního člověka a dbal na čistotu forem. Nechybí zde ani typické křeslo Knieschwimmer, v němž se člověk může pohodlně natáhnout. Druhá prohlídková trasa vede celým bytem a zahrnuje vstupní halu, ložnici s koupelnou, obývací pokoj, jídelnu a dámský salon s ložnicí. V tomto prostoru návštěvníci aspoň v náznaku spatří Loosovu koncepci uspořádání obytného prostoru. Vešla do dějin pod názvem Raumplan a je založená na prostorové a výškové diferenciaci funkcí začleněných prostor. Komunisté dům samozřejmě zabavili a v restituci ho pak získal synovec původních majitelů Michal Brummel, který jej po náročné opravě zpřístupnil veřejnosti.

První prohlídková trasa postihuje osudy více rodin: nejprve vede do domů v Klatovské ulici č. 12 a 10. Tyto dva objekty byly propojené již za války kvůli vzniku úřadu, který zde funguje dodnes. Jediné dochované místnosti – obývací salon s replikami původního nábytku a travertinová jídelna – jsou v drsném kontrastu se spletí malých kanceláří, v něž se původní měšťanské byty přeměnily. Poté návštěvníci přejdou do bytu manželů Krausových v Bendově 10, který zdobí odborníky velmi ceněný salon s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek.  

Od roku 2021 by měl odkaz architekta Loose v Plzni být bohatší ještě o prohlídku Semlerovy rezidence, která nyní prochází rekonstrukcí. Obnova počítá mimo jiné s restaurováním vzácných přírodních materiálů a vybavením prostoru replikami původního nábytku. Vznikne návštěvnické centrum a Loosova kavárna. Úpravy se dočká i venkovní okolí domu na Klatovské 110. Rok Adolfa Loose naplní letos mnoho akcí, v Plzni to budou od října dvě výstavy pořádané magistrátem ve spolupráci s Plzeň – TURISMUS, které představí hodnotu Loosových interiérů a způsob jejich rekonstrukce. Chystá se i doprovodný program plný přednášek a kulturních akcí v interiéru v bytě Krausových v Bendově ulici. Už na jaře se mohou návštěvníci těšit například na Purimový kabaret klezmerové skupiny Mi Martef. Podrobněji na www.adolfloosplzen.cz.

Adolf Loos, světoobčan (1870–1933)

Adolf Loos se narodil v rodině brněnského kamenosochaře 10. prosince 1870. Studoval na Královské státní průmyslové škole v Liberci, dále pak na Vysoké škole technické v Drážďanech, odkud po třech letech odešel do Spojených států. Po návratu zpět do Evropy získal práci v ateliéru architekta Carla Mayredera a v roce 1897 si ve Vídni založil vlastní ateliér. Stanul v čele modernistického hnutí a založil vlastní školu architektury, v níž učil zásadám projektování v duchu modernismu. Zaměřil se především na stavby pro bydlení, ale mezi jeho realizacemi najdeme také bar, kavárnu, horskou chatu a další – jeho díla se nacházejí v celé Evropě. Ve Vídni strávil převážnou část svého života. Ve stáří se odstěhoval do Československa, kde mu prezident republiky udělil v roce 1930 čestné občanství. Byl třikrát ženatý, jeho poslední manželka Klára Becková pocházela z Plzně a byla první, kdo o něm sepsal paměti. Zemřel v Kalksburgu u Vídně 23. srpna 1933.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM SPECIÁLU ČASOPISU BARBAR!

Jarní číslo časopisu Barbar v prodeji mj. na alza.cz

Předplatné můžete zakoupit na send.cz