Poslední šance. Vimperk čeká proměna

Hrad, který kdysi střežil Zlatou stezku, po níž soumaři z Německa do Čech přiváželi sůl, se od 13. století proměnil v reprezentativní sídlo snad všech šlechtických rodů, které formovaly tvář jižních Čech. Od Rožmberků přes Novohradské z Kolovrat a Eggenbergy až ke Schwarzenbergům. Dvacáté století pak znovu podstatně proměnilo podobu zámku, který sloužil jako kasárna prvorepublikové armády, sídlo Jihočeských státních lesů či Správy Národního parku Šumava, ale také jako prostor k bydlení místních lidí. A letošní rok je tím posledním, kdy je možné jeho interiéry spatřit v syrové podobě. I s unikátní výmalbou, kterou v nich objevili restaurátoři.

Některé návštěvníky vzhled vybydlených pokojů vyděsí. Mnoho ostatních turistů právě kvůli výjimečnému pocitu ale naopak v uplynulých dvou sezonách na Vimperk cíleně mířilo. Zatímco ostatní zámky v okolí totiž lákají na klasiku v podobě standardních prohlídkových tras, Vimperk zatím nabízí nepokřivený obraz toho, co se může s památkou stát, pokud časem ztratí svůj smysl a využití.

Ne, žádnou zbrojnici, pokoje pro hosty, chodby plné obrazů mapujících generace šlechticů ani výzdobu loveckých trofejí a střelných zbraní tam zatím opravdu nenajdete. „Právě letošní sezona je ale tou poslední. Po jejím skončení začnou práce na proměně areálu Horního zámku, která potrvá dalších několik let. A mnohé zajímavosti, které prohlídková trasa nabízí dnes, zmizí,“ říká kastelán zámku Vojtěch Brož.

HISTORIÍ ZA HODINU

Prohlídková trasa na Horním zámku za necelou hodinu provede návštěvníky postupně celou historií památky. Začíná přitom v době, kdy v 90. letech minulého století sloužila část pokojů jako byty. Od té doby jsou opuštěné. „Ukazujeme, co se památce stane, pokud se o ni přestane pečovat. A jako kontrast pak mimořádně cennou výzdobu, která se objevila při restaurátorských výzkumech,“ podotýká kastelán.

Zanedbaná místa bez nábytku a s opadávající omítkou totiž donedávna skrývala mnohé podstatné z historie zámku. Jeho část úplně zničil požár v 19. století a dostavěné místnosti už byly přímo určené k zajištění provozu lesní správy či správě majetku Schwarzenbergů. Občas se průvodce zastaví, aby upozornil na drobný detail, spíše ale nechává návštěvníky vychutnávat podivné kouzlo místa. A přitom pomalu sestupuje do dávnějších staletí.

Zastaví pod dírou ve stropě, kterou je vidět zajímavou dřevěnou konstrukci. Je důkazem, že jsme došli až do míst, kterým se požár zázračně vyhnul. A díváme se na část malovaného záklopového stropu, který pokračuje i v sousedních místnostech. Také na okolních zdech je k vidění unikátní výzdoba z počátku 17. století. Ještě nedávno přitom nikdo nevěděl, že i ji zámek může skrývat.

„V této části zakrývá renesanční vrstvu až ta z 20. století, po rekonstrukci tak bude ze stropu k vidění podstatně víc. Hned v další místnosti je ale výzdoba, kterou letos návštěvníci spatří naopak naposledy,“ podotýká Brož a přejde k místu, kde zpod bílé poslední omítky vyrážejí na světlo květinové secesní motivy, květy vlčích máků a další dekorace inspirované českou flórou. Právě kvůli cennější renesanci, která v těchto místech brzy dostane přednost, secesní motivy zmizí pod novou vrstvou omítky. A budou tak zachovány pro další generace.

ZMĚNY V MUZEU

Vedle této trasy, která se v budoucnu zaměří na manýristické období okolo třicetileté války, kdy zámek vlastnili Novohradští z Kolovrat, se promění i Muzeum Vimperska. To dnes sídlí v několika místnostech druhého nadzemního podlaží Horního zámku. Jeho expozice kromě sklářství a knihtisku představují také šumavskou přírodu, především faunu. „I s tou se v letošním roce rozloučíme. Šumavou se budeme zabývat i nadále, expozice v podstatně rozšířeném muzeu se ale bude zabývat spíše vztahem člověka k Šumavě jako takové,“ říká šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Další zajímavostí, kterou by návštěvník zámku neměl minout, je také nejstarší část areálu, Vlčkova věž. Stála zřejmě ještě dříve než všechny ostatní budovy a kromě obranné funkce se v ní i bydlelo. V ní návštěvníci sestupují až k těžkopádným základům z období samotného počátku gotiky.

Co se v nejbližších letech měnit nebude, je druhá prohlídková trasa, která vede menším areálem Dolního zámku, který kdysi sloužil jako letohrádek a volně přecházel arkádovou lodžií do zámeckých zahrad. Hlavním tématem okruhu je renesanční sál, pro historiky zajímavý především unikátní výmalbou. Ta nemá v širokém okolí obdoby a také samotné utváření celého Dolního zámku z období pozdní renesance z něj dělá výjimečnou podívanou. V budoucnu by se měl stát poznávacím znamením celého zámeckého areálu.

„Na obnovu této části ale zatím připravujeme projekt a hledáme možnosti financování. Jisté však je, že sál se bude obnovovat v původní velikosti. A zatímco Horní zámek najde využití jako muzeum a nabídne klasickou prohlídkovou trasu, Dolní zámek bude sloužit různým kulturním akcím,“ dodává Pavelec.

O kulturní akce ale nebude nouze ani letos. Zámek se totiž připojil k programu Národního památkového ústavu Rok renesanční šlechty. Vybrané úterky, středy a čtvrtky v prázdninových měsících nabídne tři speciální programy. „Při prvním z nich lidé navštíví renesanční sál Dolního zámku, budou sledovat jeho proměny a budou si moci vytvořit vlastní sgrafito. Druhý bude zábavnou úkolovou hrou, při níž si návštěvníci budou moci přestavět hrad na renesanční zámek. Při posledním pak rodiny s malými dětmi aktivně poznají zámeckou zahradu. Každý den tak po celé léto nabídneme jiný program,“ prozradil kastelán Vojtěch Brož.

Zámek Vimperk

Vimperský hrad byl založen asi v polovině 13. století zřejmě králem Přemyslem Otakarem II. Sloužil jako strážní hrad nad obchodní stezkou, která vedla z Bavorska do Čech.

V 16. století se dostal do majetku rodu Rožmberků. Ti původní hrad přestavěli na zámek. Do jeho předpolí pak přistavili renesanční Dolní zámek.

Na počátku 17. století koupil panství rod Novohradských z Kolovrat, kteří zámek proměnili v rodové sídlo. Do historie zámku se zapsali výraznými renesančními úpravami a mimořádnou uměleckou výzdobou.

Roku 1719 se zámek přes rod Eggenbergů dostal do majetku Schwarzenbergů a jejich zásluhou komplex získal barokní podobu. 20. července roku 1857 úder blesku způsobil požár, jemuž podlehla většina Horního zámku. Tou dobou areál sloužil jako centrum správy panství.

V 90. letech patřil krátce zámek městu, které z areálu samostatně prodalo dělostřeleckou baštu Haselburg. Až do roku 2015 pak zámek byl v majetku Správy NP Šumava.

V roce 2010 se stal národní kulturní památkou.

V roce 2015 ho převzal Národní památkový ústav. Letos chce začít s rekonstrukcí Horního zámku.

... CELÝ  ČLÁNEK ČTĚTE V ČERVNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR.

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 12 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 492 Kč!