Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Samotáři ze Šumavy

Básník a pozorovatel počasí, který přespává v lese a poslouchá vítr. Vysokoškolačka žijící osaměle na podhorské louce a s láskou pečující o svá zvířata. Dva bratři dvojčata ve staré šumavské chalupě, čtenář v maringotce plné knih, vegan ve vlastnoručně vyrobeném srubu. Publicista a spisovatel Aleš Palán vede ve své knize Raději zešílet v divočině osm dialogů s lidmi, kteří se rozhodli žít po svém – o samotě, mimo civilizaci, nebo dokonce úplně mimo systém.
Hana Soukupová, Foto: Milan Havlík
14. Červen 2018 - 20:56

Jak se vám podařilo přesvědčit samotáře, aby s vámi mluvili?

Pomohl mi v tom Roman Szpuk, jeden z mých respondentů a dnes už i můj kamarád. Když vydal před časem svoje deníky, přijel jsem za ním pro novinový rozhovor. Vyprávěl mi, jak spí od jara do podzimu venku, jak volá na ptáky, jak i v mrazu chodí jenom v tričku, a mě jeho otevřenost fascinovala. Kdyby tak existovalo víc podobných lidí, říkal jsem si, mohla by vzniknout krásná kniha rozhovorů o životě daleko od civilizace. Zajímalo mě, jestli někoho takového nezná, a dostal jsem od něj tipy na několik samotářů, ještě daleko radikálnějších než on. A jak jsem je přesvědčil, aby si se mnou povídali?  Ukázal jsem jim, že se o ně opravdu zajímám, že mi na nich záleží, že obdivuju jejich způsob života a chci zjistit, co přináší – dobrého i špatného. A taky jsem jim řekl něco o sobě. Když jsme se navzájem trochu poznali, v podstatě všichni na moji nabídku kývli.

Lidsky jste si sedli.

S někým si sednete víc a s někým méně, to je normální, ale určitě viděli, že nejsem nějaké zvíře z velkoměsta, které je přijelo vykostit, sebrat jim jejich soukromí, ukázat publiku pár pitoreskních figurek a odjet. Tak to v žádném případě nebylo. Přijel jsem jako někdo, koho jejich samotářský život bytostně zajímá a oslovuje, kdo je tím tématem fascinovaný.

Když si povídáte se svými respondenty o jejich soukromých záležitostech, je to vždycky trochu ošidné. V rozhovoru se mohou hodně otevřít, prozradit i něco, co vlastně ani nechtějí zveřejnit. Pro vaši knihu jsou – a to říkám v uvozovkách  –  jakýmsi „lidským materiálem“. Autorizovali ty rozhovory?

Spojení „lidský materiál“ bych v životě nepoužil, proti tomu se musím vymezit. Tak to není. Jde o partnerský vztah, který se shodou okolností překlopí do nějakého mediálního výstupu.  Ptala jste se na autorizaci, ano, všechny rozhovory byly autorizovány. Každý dialog má trochu jinou formu, protože jde o rozdílné osobnosti. Jejich otevřenost byla skutečně až hraniční, málokdy se s takovou setkávám. To, co mi vyprávěli Jáchym, Roman, Mirek nebo František a jeho bratr Ondřej, to byly věci, které se obyčejně neříkají ani v soukromí.  Věřím, že jsem sice tu intimitu s jejich souhlasem poodkryl, ale že je to nezranilo. Na to mají dostatečně pevné, ryzí charaktery. (...)

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ČERVNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!