Stoletá dálnice

1939

S návrhem výstavby dálnic se v Československu začalo již před válkou zejména z popudu velkých průmyslníků. Ve druhé polovině třicátých let se však stavitelé i investoři zaměřili jinam – na spojení obou konců republiky. V Chřibech byla zahájena stavba dálnice Praha – Brno – Slovensko na jaře 1939.

V témže roce dle informací z dubnového čísla prvorepublikového časopisu Auto pobýval v Českých Budějovicích přednosta stavebního odboru pro dálnice v Linci a vrchní stavební ředitel ing. Ruckwied, „aby zde shlédl terain, jímž má vésti projektovaná dálnice Linec – Kaplice – České Budějovice – Praha“. Tehdejší plány měly připravenou trasu ve směru od Freistadtu mimo Kaplici, v těsné blízkosti Českých Budějovic mezi obcemi Staré a Nové Vráto, dále přímým směrem k Bechyni, pak ve vzdálenosti zhruba deseti kilometrů od Tábora na Sedlec, Prčice, kolem Votic, nedaleko Benešova a pak ku Praze, kde se dálnice měla napojit na pražský okruh.

Projektanti měli jen základní trasu, je tedy jasné, že vše se ještě mělo detailně rozpracovat, ale záměr zde již byl. Úsměvné je, že rakouský host byl dle autora článku krásou jihočeské krajiny tak uchvácen, že přislíbil přizvání „generálního ředitele pro stavbu říšských autodrah Dr. Todta, aby zde osobně určil směr dálnice a aby se sám přesvědčil o krásách českého jihu jako známý milovník přírodních krás“.

1963

Dlouhá léta se v naší části republiky z pohledu výstavby dálnice ale nedělo prakticky nic. V roce 1963 byla v tehdejším Československu schválena vládou Základní síť dálnic, v níž ovšem ta Budějovická chyběla. Podle tehdejšího plánu socialistického Československa měla být celá naše dálniční síť, včetně slovenských tras a spojení Plzně s Ostravou, hotova do roku 1990.

1987

Na své „uznání“ čekala dálnice téměř čtvrt stolení. V roce 1987 byla usnesením komunistické vlády tato síť doplněna také o D3 v trase Praha – České Budějovice – Rakousko.

1988–1991

Začalo to o rok později s obchvatem Tábora, který však po zprovoznění v roce 1991 nebyl označený jako dálnice. Táborský obchvat vznikal současně s přeložkou mezi Ševětínem a Borkem, a opět sledujeme zajímavé plánování – tehdy se počítalo s dokončením celé D3 do roku 2010.

1996–1999

V novém státě máme o pár let později opět váhání. Jde znovu o to, zda z nejrůznějších důvodů si „Détrojka“ zaslouží být součástí české dálniční sítě. Po vzniku samostatné republiky potvrdila vláda rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby. Toto usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996. V únoru 1997 se ale situace mění a vláda vyjímá dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. Další přípravné práce včetně financování byly pozastaveny. Roky dále běží a v létě 1999 je znovu rozhodnuto: i přes nesouhlas tehdejšího Ministerstva životního prostředí se stavba vrací zpět do hry.

2004–2007

Druhý úsek D3, který vedl od Tábora k Chotovinám, byl hotový o pět let později, v roce 2004. Tehdy byla dálnice pouze pětikilometrová, což vyvolává v řidičích spíše nevoli a rozpaky než radost z toho, že se dlouho slibované dílo daří realizovat. V prosinci 2007 byla zprovozněna další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovičním.

2008–2013

Stavba D3 konečně pokračuje plynuleji než v minulých obdobích. Po dostavbě byl úsek Nová Hospoda – Mezno zprovozněný na konci roku 2009. Od října 2008 byl ve výstavbě pětadvacet kilometrů dlouhý úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, který se řidičům otevřel v červnu 2013. D3 tak konečně nabídla plnohodnotné dálniční cestování na vzdálenost alespoň několika desítek kilometrů, konkrétně 45 km. Obchvat Tábora byl také nově označený jako dálnice.

2015–2017

V roce 2015 stát zahájil stavbu úseku Veselí nad Lužnicí – Ševětín, navazujícího na již zprovozněnou část, ale i stavbu spojení Borek – Úsilné, tedy první části obchvatu Českých Budějovic. Úsek Dolní Třebonín – státní hranice byl původně plánovaný jako rychlostní silnice R3, ovšem v lednu 2016 ho úředníci administrativně přeřadili pod dálnici. V březnu 2017 byl rozestavěný i úsek Ševětín – Borek, díky čemuž se ocitla dálnice D3 ve výstavbě v celé délce od Veselí nad Lužnicí k Českým Budějovicím. Dalším novým úsekem dálnice je 3,16 kilometru dlouhá část u jihočeské metropole mezi obcemi Borek a Úsilné, jenž se podařilo otevřít 27. září 2017. V říjnu téhož roku se také otevírá pětikilometrová část dálnice z Veselí nad Lužnicí do Bošilce.

2018 

„Dálnice D3 patří jednoznačně mezi naše nejdůležitější projekty. Jedná se o komunikaci, která propojí hlavní město Prahu a oblast středních i jižních Čech, napojí Táborsko a Českobudějovicko na republikovou dálniční síť. Na jižním konci naváže na hraničním přechodu Dolní Dvořiště také na rakouskou dálniční síť. Díky dálnici D3 se zlepší mobilita obyvatel, v oblastech dotčených stávající tranzitní dopravou se zvýší bezpečnost provozu a sníží se negativní zdravotní dopady způsobené hlukem a exhalacemi na stávajících silnicích. Dalším přínosem dálnice D3 bude zkrácení časové náročnosti cestování mezi Prahou a výše zmíněnými regionálními centry. Kvalitní a fungující dopravní infrastruktura, představována zde právě dálnicí D3, podpoří rozvoj regionů, kterými bude vedena,“ informoval letos na jaře tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Studecký.

Stanovisko státu je jasné, nelze již váhat. „Navržená trasa D3 je také součástí hlavního mezinárodního silničního tahu s označením E55, který vede ze Skandinávie přes naše území až do Řecka. D3 je součástí sítě TEN-T (Transevropská dopravní síť) a její význam je tedy celoevropský,“ doplnil Studecký.

V tuto chvíli se tedy aktivně staví na trase Bošilec – Ševětín a Ševětín – Borek. Ve druhé polovině roku 2018 se stavaři zaměří na další dva úseky, které budou tvořit obchvat Českých Budějovic. Na obě stavby probíhá v současné době druhé kolo výběrového řízení. Ve hře je dálniční spojení mezi obcemi Úsilné – Hodějovice a Hodějovice – Třebonín. Budějovické kilometry budou také zřejmě nejsložitější částí jihočeské D3. Vznikne tu mimo jiné kilometrový tunel Pohůrka. Stavba by měla trvat čtyři roky.

2019

Oba nyní rozestavěné úseky z Bošilce přes Ševětín až na Borek by měly být podle plánů od prosince 2019 průjezdné.

2020–2021

V těchto letech se předpokládá zahájení výstavby zbylých tří úseků směrem k rakouským hranicím. Jde o části dálnice Třebonín – Kaplice, Kaplice nádraží – Nažidla a Nažidla – Dolní Dvořiště.

2024

V harmonogramu výstavby středočeské části dálnice D3 se mluví o tom, že by měla být zahájena v roce 2024 a zprovozněna v roce 2028. Pro úplnost je třeba dodat, že její část již stojí – jedná se o souhrnný úsek ze středočeské Nové Hospody až do jihočeského Bošilce. Podle vyjádření ŘSD je však stále nutné počítat se standardními riziky investorské přípravy, jako je majetkoprávní vypořádání nebo odvolání účastníků v rámci správních řízení, ať již se jedná o rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny a ve střednědobém horizontu dle stavebního zákona.

2028–?

Pohodlné automobilové spojení Prahy s jižními Čechami s dalším pokračováním na hranice s Rakouskem až do Lince bude zřejmě skutečnou realitou až počátkem třicátých let 21. století. S dlouhými či kratšími prodlevami a problémy, které z nejrůznějších příčin bránily výstavbě Budějovické dálnice, se tak obloukem dostáváme k původní myšlence této dopravní tepny, staré neuvěřitelné jedno století.

... CELÝ ČLÁNEK  V KVĚTNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Roční předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!