Studentský vůdce operoval v Botswaně

„Bylo to spojené s chozením v džínách, džísce, nošením dlouhých vlasů. Já jsem nosil i vousy. Pak jsme si s kámošem pokusili píchnout i náušnice. Ale to nám ředitel gymnázia zakázal, že to už opravdu nesmíme, že to už je na jeho nervy moc. Jinak jsme jezdili na rockové koncerty. A tam se samozřejmě seznámíte s lidmi z disentu,“ vzpomíná.

Zatímco na gymnáziu se Marcel Hájek účastnil undergroundových akcí, ale sám nic nepodnikal, na medicíně už aktivně organizoval petice, projevy nesouhlasu s režimem. V roce 1988 podepsal manifest Hnutí za občanskou svobodu (HOS) pod názvem Demokracie pro všechny a v roce 1989 petici Několik vět. Jeho podvratná činnost neunikla pozornosti Státní bezpečnosti. Na lékařské fakultě s Marcelem Hájkem za jeho politické aktivity probíhala dvě kárná řízení. V roce 1987 jej před vyloučením zachránil děkan František Macků.

Když se ještě v říjnu 1989 zúčastnil setkání Česko-polské solidarity ve Vratislavi a ihned po návratu ho znovu vyšetřovala StB, vypadalo to, že jeho vyloučení z fakulty nic nezabrání. Jenže vypukla sametová revoluce a události nabraly jiný směr.

V pondělí 20. listopadu 1989 se na Lékařské fakultě UK v Plzni ustanovil stávkový výbor a Marcel Hájek stanul v jeho čele: „Jmenoval jsem se šéfem stávkového výboru, samozvaně. Vystoupil jsem před studenty a řekl jim, že zakládáme stávkový výbor a já jsem šéf. Nikdo o tom nediskutoval. Společně jsme založili stávkový výbor a převzali jsme klíče od lékařské fakulty. Na ní to tenkrát začalo díky děkanovi, který byl extrémně slušný a řekl, že máme právo rozhodnout o své vlastní budoucnosti a že je to na nás,“ vzpomíná Hájek.

Okupační stávka začala na lékařské fakultě, potom se postupně přidaly další školy – technika, tenkrát strojní a elektrotechnická fakulta, a nakonec pedagogická fakulta. „Ta byla hodně bolševická, hodně zarudlá. Její děkan Brychta byl gauneřík, už tam chtěl sekat hlavy, likvidovat studenty za chodu.“ 

Najednou to byla paráda. „Jezdili jsme přes noc do Prahy. Třeba třikrát za noc jsme byli v Praze na Hlavním stávkovém výboru a zase jsme jeli zpátky. Vozily se materiály, tiskly se letáky. Ze všech kateder nám předali psací stroje, sedělo se v jedné posluchárně v Pavlovově ústavu a tam všichni přepisovali materiály. Dole ve vestibulu se malovaly plakáty a lepily se po Plzni. Byla to úžasná atmosféra. Prožívali jsme to radostně, než se to dotáhlo do generální stávky 27. listopadu 1989.“

Účastnil se i volby Václava Havla prezidentem 29. prosince 1989. Byl pozván do Vladislavského sálu, kde se volba konala. S dalšími reprezentanty tam zastupoval město Plzeň. Zapojil se do Občanského fóra. V únoru 1990 se jako poslanec dostal do České národní rady (ČNR), kde však zůstal jen do voleb v červnu 1990. Podílel se na klíčových změnách ústavních zákonů, které zcela měnily chod republiky a připravovaly cestu pro svobodné volby.

Politice se věnoval na regionální úrovni. V roce 1991 v Plzni spoluzakládal Občanskou demokratickou stranu. Za ni byl v roce 1994 zvolen do zastupitelstva města Plzně a stal se členem rady města Plzně. Tuto funkci zastával až do roku 1998.

Po dokončení studia pracoval v Anatomickém ústavu LF UK v Plzni a od roku 1993 působil jako chirurg ve Fakultní nemocnici Plzeň. V roce 1998 odcestoval i se svou manželkou a dcerou do Botswany, kde až do roku 2002 zastával funkci ordináře pro hrudní a břišní chirurgii v Referral Hospital – Princess Marina Hospital v hlavním městě Gaborone. 

V roce 2002 se vrátil z Afriky a vstoupil do Armády České republiky. V dalších letech se zúčastnil pěti zahraničních misí – dvou misí v Iráku, dvou misí v Afghánistánu a jedné humanitární mise v Pákistánu, kam byl český lékařský tým vyslán v roce 2005 na pomoc po ničivém zemětřesení. Z osobních i rodinných důvodů se rozhodl v roce 2011 svou službu v armádě ukončit.

V současnosti pracuje Marcel Hájek u Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje a přednáší na Fakultě zdravotnických studií ZČU v Plzni. Publikoval řadu odborných lékařských studií a knih a své zkušenosti z lékařského působení v zahraničí zúročil v knize Muslimský pacient.

... CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V LETNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

Letní speciál Barbara na stáncích v prodeji za 49 Kč!

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!