Velká jihočeská sousta

Sál bez budoucnosti

Před čtrnácti lety vznikl v Českých Budějovicích záměr vybudovat moderní koncertní a kongresový sál. Pohnutky k tomu kroku vlastně ani v současnosti nepomíjejí – krajské město žádný podobný prostor nemá. Jihočeské divadlo disponuje dvěma sty padesáti místy k sezení, koncertní síň Otakara Jeremiáše jich má ještě méně. Nejvyšší kapacitu, tedy pět set třicet míst, najdeme v divadelním sále v Metropolu, ten je ovšem pro špičkové hudební počiny nevhodný.

A můžeme pokračovat: rekonstrukce kulturního domu Slavie byla sice v plánu, i ona patří do zatím nerealizovaných projektů. Ani dvě volební období nestačila k tomu, aby se s opravou historické novorenesanční budovy začalo, zatím se provedly jen nejnutnější práce, aby Slavie mohla v zakonzervovaném stavu fungovat dál. Podle dostupných informací by se s rekonstrukcí mělo začít nejdříve na konci příštího roku.

Za těchto okolností vznikal projekt Rejnoka. Hudební nadšenci, kteří iniciovali před lety výstavbu nového víceúčelového prostoru, se v roce 2007 sdružili v Jihočeské společnosti přátel hudby o.p.s., rada města České Budějovice společně se spolkem se shodly na využití areálu bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech. Architektonický návrh sálu zpracoval světoznámý architekt Jan Kaplický, který přišel s nápadem vybudovat Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka ve tvaru rejnoka. O dva roky později Kaplický zemřel a projekt převzala další osobnost české i světové architektury Eva Jiřičná. Rejnok měl pojmout multifunkční koncertní a kongresové sály, s hlavní vstupním foyer a zázemím pro tyto aktivity. Stavba měla být doplněna o zhruba šest stovek parkovacích míst, umístěných na povrchu i pod zemí.

Velkolepé, potřebné, světové. Také funkční a krásné. Ale příliš drahé. Vždyť jen v nákladech na stavbu se mluví o zhruba dvou miliardách korun. A i kdyby se centrum postavilo, mělo by být životaschopné. Rejnok by měl hostit zhruba 267 akcí ročně, aby se provoz zaplatil. Zajímavé je, že by Rejnok nestál na koncertech, ale živit by ho měly především kongresy, konference a školení, kterých by mělo být zhruba 150 za rok. Stále scházejí peníze a mizí i důvěra v to, že tady někdy bude – a že by se skutečně uživil. Investor chybí a město přemýšlí, co bude dál.

„V územním plánu v prostoru bývalých kasáren objekt zatím je, pozemek podržíme zhruba do konce letošního roku. Přál bych si, aby tu Rejnok byl. Ale město se nemůže zavázat k podpoře víceméně nejistého projektu, který si vyžádá na provoz zhruba sto milionů korun ročně," říká náměstek primátora Českých Budějovic František Konečný.

Půlmiliardová sportovka

V Budějovicích nebude Rejnok a zatím ani nová sportovní hala. Teprve až nové vedení města po komunálních volbách určí, zda místo současné haly ve Stromovce postaví novou arénu, nebo stávající objekt opraví a modernější stánek vybuduje jinde.

A opět jsou tu peníze. Respektive nejsou. Město v tomto volebním období vypsalo výběrové řízení na stavbu Centra halových sportů, v němž nabídky firem na realizaci nového sportovního chrámu značně překročily sumu, s níž vedení krajské metropole počítalo. Nejlevnější nabídka byla na 489 milionů, další dvě alternativy jsou dokonce na částce 568 a 581 milionů korun. Přitom se spekulovalo o tom, že pokud by cena převýšila předpoklad města, měl by strop dosahovat zhruba 380, maximálně 400 milionů korun. To by ještě některé zastupitelské kluby byly ochotny akceptovat. Nová půlmiliardová nabídka ale znamená konec výběrového řízení. Sportovní kluby zůstávají i nadále na svém místě v hale u Vltavy, další kroky v této věci povedou až noví zastupitelé a radní.

Ve Českých Budějovicích se také objevila petice, která požaduje dlouhodobější zachování starší stavby. Iniciátoři dokumentu zastávají názor, že hala s několika dílčími opravami může v současné podobě ještě nějaký čas sloužit. Náměstek primátora pro dopravu, územní rozvoj, architekturu a urbanismus František Konečný ale připomíná, že objekt má některé havarijní prvky, jež nelze přehlížet: „Obvodový plášť je tvořen tzv. boletickými panely, které obsahují azbest, okna nejdou otevírat, pohodlí pro diváky je zoufalé, na ochozech se nedá sedět. Rekonstrukce je nutná,“ myslí si. 

Z pivovaru tělocvična

Počátkem září letošního roku předalo vedení Chýnova na Táborsku stavbařům část pozemku po demolici bývalého chýnovského pivovaru. Pivovar se město po několik desítek let snažilo zachránit. Nepodařilo se to. Objekt byl nakonec stržen vloni v létě a nyní se rozběhly práce na stavbě nové tělocvičny na jeho místě.

Pivovar v Chýnově byl založený v roce 1581. Nechal jej vystavět tehdejší majitel chýnovského hradu Zdeněk Malovec z Chýnova. Pivovar, stejně jako vedlejší panské sídlo, poté střídal několikrát majitele. Nějakou dobu jej vlastnili Vencelíkové z Vrchovišť, po nich knížata z Eggenberku. Rozmach pivovaru přinesli Schwarzenbergové. V letech 1877–1880 prošel rozsáhlou přestavbou. Posledním majitelem byl Adolf kníže Schwarzenberg. Po válce byla na pivovar uvalena národní správa, později se stal jen skladem třeboňského piva. Od 70. let jeho část využívala JZD, opět pro sklady nebo kanceláře. Po revoluci se soukromému majiteli ani přes velké plány nedařilo, historická budova chátrala dál.

Chýnovští zastupitelé chtěli v předchozích letech destrukci objektu zabránit, i když tušili, že je to nad možnosti městské pokladny. Pivovar potřeboval v první řadě důkladně opravit, měl zničenou střechu, postupně se propadaly jeho klenby. Demolice loni v srpnu poslala staletou historii k zemi. „Stavbu tělocvičny jsme nyní zahájili, v další části objektu plánujeme postavit byty,“ nastínil záměry radnice starosta Chýnova Pavel Eybert.

Písecký akvapark čeká

Před pěti lety se v Písku rozhodovalo o výstavbě nového plaveckého stadionu prostřednictvím referenda občanů. Vyjádřený názor zúčastněných lidí vedl k tomu, že pro objekt začalo město hledat novou lokalitu, a starý plavecký stadion pod městskými hradbami měl postupně dosloužit. O rok později zastupitelé odsouhlasili vybudování nového bazénu v areálu pod lesnickými školami.

Formou architektonické soutěže byl vybrán projektant a zahájeny projekční práce. Před jejich dokončením zastupitelé v březnu 2017 schválili rozšíření projektu o venkovní areál a wellness část. Limitní cena za stavbu byla koncem loňského roku stanovena na 283 milionu korun.  Vypsaného výběrového řízení se zúčastnily dvě firmy, jejichž nabídky však významně překročily přípustnou hodnotu zakázky, a to o 40 až 46 milionů korun. Celkem by tak investice vystoupala na 356 milionů korun.

„Vždycky jsem podporovala rozhodnutí minulého zastupitelstva, že nový bazén by měl stát pod lesnickými školami, a místo, kde se nachází starý plavecký stadion, by mělo po revitalizaci důstojně dotvářet obraz půvabných píseckých Hradčan. Na bazénu, byť se zatím nekoplo do země, už byl za poslední roky odvedený velký kus práce, ta taky nebyla zadarmo. Máme kvalitní projekt, je vyřízené územní rozhodnutí i stavební povolení a připravena prováděcí dokumentace. Mrzelo by mě, kdyby realizace nepokračovala tak, jak je připravena. Nicméně v poslední době se stále častěji setkáváme s názorem, že lidé z Písku o nový bazén vlastně nestojí a že ho prosazujeme proti jejich vůli na úkor jiných potřebnějších věcí,“ uvedla starostka Písku Eva Vanžurová.

Akvapark v Písku v areálu pod lesnickými školami by měl být objektem se dvěma nadzemními podlažími s kapacitou vnitřních prostor pro 280 osob a dalších až 460 koupajících se v přilehlém venkovním areálu. Vedle pětadvacetimetrového plaveckého bazénu s osmi drahami by zde měl vyrůst dětský výukový bazén se skluzavkou, relaxační bazén s teplou slanou vodou a masážními tryskami, vířivka, tobogán či saunový svět. Venkovní areál byl naplánovaný se dvěma bazény. Návštěvníkům mělo být k dispozici nově vybudované parkoviště se 140 místy.

„Je jasné, že se o této stavbě bude rozhodovat až po volbách, čekáme na novou politickou reprezentaci města,“ uzavřela mluvčí Písku Irena Malotová.

Elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!

Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!