Vydejte se do kraje Petra a Pavla

Planá je město se zhruba pěti a půl tisíci obyvatel, ležící uprostřed mezi Tachovem a Mariánskými Lázněmi a obklopené zelení kopců Slavkovského a Českého lesa. Přijet sem můžete hravě autem po dálnici D5 nebo vlakem z Plzně do Chebu. Staví tu všechny rychlíky, ba i expresy a Pendolino.

TISÍCILETÁ HISTORIE

Přestože první písemné zmínky o Plané jsou datovány rokem 1251, archeologické vykopávky ukázaly, že v těchto místech žili lidé už o čtyři století dřív. Archeologický výzkum v románském kostele sv. Petra a Pavla zase odhalil, že se tady v 10. a 11. století nacházelo slovanské sídliště.

Dějiny Plané psali po staletí svými životy Češi, Němci a Židé. Jejich příběhy se tu prolínaly a odrážely velké dějiny středu Evropy. Ve středověku byla Planá důležitou zastávkou na obchodní cestě z Norimberka do Čech. Postupně tu vyrostly další dva kostely. Jeden je zasvěcen sv. Anně a druhý Nanebevzetí Panny Marie. Z ostrohu nad Plánským potokem krajině už více než šest století vévodí zámek. Patříval pánům z Dobrohošti a rodům Žeberků, Šliků, Sinzendorfů, Nostitzů a Nostitz-Rienecků. Od roku 1948 do roku 1991 tu sídlila Pohraniční stráž, poté se zámek dostal do soukromých rukou a dnes nepřístupný objekt chátrá a mlčky žaluje příběh celého kraje ve 20. století.

Naproti tomu město Planá je městskou památkovou zónou. Citlivou rekonstrukcí prošlo historické náměstí, zachráněna byla budova bývalé šlikovské mincovny a pro místní i návštěvníky vznikla síť parků a relaxačních míst.V památkové zóně najdeme vedle zámku, dvou kostelů, fary a zbytků městských hradeb také mnoho měšťanských domů, morový sloup, hotel Černý medvěd, bývalý pivovar, mincovnu a několik drobných sakrálních památek. A pochopitelně i radnici. Ta byla vystavěna na konci 17. století a o dvě stě let později se dočkala výrazné přestavby. Od roku 1914 zdobí její štít fresky J. F. Raucha a sochy Panny Marie, sv. Anny a sv. Petra ze staré budovy. 

V čase bohoslužeb můžete navštívit jak kostel Nanebevzetí Panny Marie, tak kostel sv. Anny. První z nich vás upoutá svou architekturou i malířskou výzdobou. Interiéru vévodí freska Korunování Panny Marie od plánského malíře V. S. T. Schmidta z roku 1748. V jižní lodi stojí za pozornost plastika Krista trpícího a sousoší Kalvárie, v lodi severní pak oltář Panny Marie s milostným obrazem, což je patrně italská renesanční malba ze 16. století. Mezi náhrobky v jižní boční lodi za kazatelnou najdeme i ten, který patří sestře krále Jiřího z Poděbrad – Markétě z Kunštátu a Poděbrad.

I klenbu a stěny poutního kostela sv. Anny zdobí fresky V. S. T. Schmidta. Jedna z nich dokonce vypráví pověst o tomhle kostele. V interiéru pak vaší pozornosti docela určitě neujde pozdně gotické sousoší sv. Anny a Panny Marie s Ježíškem, a budete-li mít štěstí, budou kostelem během mše znít i tóny barokních varhan.

Paměť tohohle kouta republiky zpřetrhala a vymazala druhá světová válka a léta následující. Mnohé zmizelo zcela nenávratně. O to intenzivnější zážitek si můžete odnést z malého výletu o půl tisíciletí nazpět. Stačí navštívit expozici dobývání stříbra v Hornickém muzeu. Je umístěna ve dvě stě metrů dlouhé štole Ondřej Šlik, která pochází z doby největšího rozmachu dolování stříbrných rud v Plané ve druhé polovině 16. století. Uvidíte tu těžní mechanismy, hornické uniformy, přilby, lampy, radiometrické přístroje nebo přístroje, které používali důlní měřiči.

Historii mnohem mladší připomínají alespoň pamětní desky či pomníky. V Karlíně se tak můžete zastavit na torzu hřbitova, které zbylo ze zajateckého tábora, jenž tu byl za první světové války. Ve městě samotném zase narazíte na pamětní desku na rodném domě Erazima Veselého, který za 2. světové války sloužil jako navigátor u 311. bombardovací perutě RAF.

VYDEJTE SE DO PŘÍRODY

Železná opona, která odřízla Československo od západu Evropy, přinesla krajině v okolí Plané paradoxní benefit: klid a čistotu. Díky tomu si tu můžete užít krásné chvíle na řadě nádherných míst, ať už je budete hledat v příhraničním Českém lese, nebo se vydáte za rašeliništi a minerálními prameny do lesa Slavkovského, anebo se budete toulat lesy a lukami v povodí Kosího potoka. Krajina kolem Plané je bohatá na rybníky i lesy a na své si tu přijdou vyznavači turistiky, cyklisté i houbaři.

Samotným městem prochází Zlatá stezka – Goldsteig a dálková turistická trasa E6 vedoucí po hraničních horách mezi Čechami a Bavorskem. Na kole tu můžete využít cyklotrasy 2206 Tirschenreuth – Šipín, 2138 Mariánské Lázně – Přední Zahájí, 2167 Planá – Staré Sedliště nebo cyklotrasu 604, která propojuje cyklostezku Ohře a magistrálu Český les.

Za návštěvu ovšem stojí i zámecký park v Plané nebo alej vedoucí k poutnímu kostelu sv. Anny. V ní je 125 chráněných stromů, většinou lip. Ty nejstatnější mají obvod kmene až pět metrů. Podobně úctyhodné velikány najdete i v zámeckém parku, který je veřejnosti přístupný a v němž je i přes zub času patrná původní podoba parku anglického. Nejmohutnějším zámeckým stromem je lípa velkolistá s obvodem kmene kolem pěti a půl metru. Kvůli bezpečnosti je však takzvaně ošetřená na torzo.

Pokud do Plané zavítáte na jaře, určitě seběhněte k Plánskému potoku. Jeho nivu pod zámkem totiž s jarem pokryje bílý koberec rozkvetlých sasanek hajních. Podobně bílý je na jaře i Bohušův vrch. Na jeho vrcholu totiž před více než sto lety vystavěl místní Okrašlovací a ozeleňovací spolek rozhlednu a po celém kopci tehdy založil sad, z větší části třešňový.

Výletníci s dětmi si mohou přímo ve městě projít hravou naučnou stezku Voda pro život v Plané. Seznámí je s pestrými vodními zdroji a plochami v Plané i okolí a odhalí tajemství vlastního vodovodního systému města, který sem přivádí vodu z hraničních lesů. Druhá vycházková stezka pro rodiny s dětmi vede do Lesíku u madonky a zdobí ji řezbované artefakty odkazující na plody lesa.

JE LIBO SPORT NEBO KULTURU?

V Plané si můžete dosytosti užít i rozmanitých pohybových aktivit. Je tu totiž spousta veřejně přístupných venkovních sportovišť. K dispozici je třeba zhruba kilometr dlouhá inline dráha, kterou rádi využívají i běžci. Nedaleko centrálního parku najdete skatepark pro skateboardy i freestylové koloběžky, hřiště na basketbal a na házenou, atletický stadion s oválem, travnaté fotbalové hřiště, street workoutové hřiště, venkovní fitness stroje pro seniory nebo dvě velké vzduchové trampolíny.

V teplých letních dnech k tomu všemu přibývá ještě velké přírodní koupaliště s tobogánem a nafukovací trampolínou na hladině a dětský bazén se spoustou vodních prvků, které lákají děti k řádění. Navíc je tu i hřiště na beachvolejbal a travnatá plocha, kde si můžete třeba pinknout badminton nebo hodit frisbee.

A pokud byste měli chuť na ping-pong nebo třeba pétanque, pak se zeptejte, kde je park u základní školy. V jeho středu se totiž nachází betonový pingpongový stůl a kousek dál je hřiště na pétanque.

Jestliže patříte spíše k těm, kteří na výletech a dovolených vyhledávají kulturní zážitky, pak byste v Plané neměli vynechat Galerii ve věži. Jde o výstavní prostor, jenž vznikl v roce 1995 ve věži kostela Nanebevzetí Panny Marie. Výtvarná díla jsou tu instalována po celé trase výstupu na věž, a to vždy od dubna do září. Vystavoval tu už třeba Jiří Kolář, Adolf Born nebo Vladimír Franz.

Výstavám i jiným kulturním a společenským akcím slouží během sezony také kostel sv. Petra a Pavla. Nejstarší památka v Plané byla jako kostel zrušena za josefinských reforem, a tak její někdejší duchovní rozměr připomínají už jen cenné fresky.

Hlavním kulturním stánkem je tu však Kinonekino. Najdete ho na náměstí a původně to opravdu bylo kino. Kino Pohraniční stráže. Dnes je to parádní multifunkční prostor, kde se koná, cokoli si jen dovedete představit: divadelní představení, koncerty, besedy, plesy, ale třeba i charitativní bazary oblečení pro potřebné. V roce 2017 získala proměna starého kina cenu Stavba roku Plzeňského kraje a Českou cenu za architekturu.

RODNÁ OBEC A MÍSTO NAROZENÍ

Poválečné generace se rodí v porodnicích. Kde tedy má člověk své skutečné rodné město? Je to místo, kde přišel na svět, protože tam byla porodnice, anebo bychom tak měli označovat místo, kde rodina v té době žila a kam se malý uzlíček v povijanu přesunul pár dnů po narození? Prezident Petr Pavel přišel na svět v Plané, protože tu byla porodnice. Dnes už nefunguje. Pár dnů po porodu se i s maminkou odebral domů – do Milířů. Jeho tatínek byl voják, a tak rodina žila ve zdejších kasárnách.

Milíře jsou malá vesnice o dvou stovkách obyvatel. Leží osm kilometrů za Tachovem, zhruba dvacet kilometrů od Plané. Za nimi už je jen les a státní hranice. Objekt někdejších kasáren se po revoluci proměnil v Domov pro osoby se zdravotním postižením. A tak ani tady žádný rodný dům prezidenta Petra Pavla neuvidíte.

Ale ať už sem budete přijíždět autem, nebo na kole, z kteréhokoli směru, jako maják vás bude vítat kostel – věřte nebo ne – sv. Petra a Pavla. Stojí v centru obce a slouží pravoslavné církvi. Původně to samozřejmě býval kostel katolický, ale když odsud bylo po válce odsunuto německé obyvatelstvo, přišli sem lidé pravoslavného vyznání z Balkánu. A tak jim katolická církev poskytla kostel do společného užívání. Jak šel čas, katolických věřících ubývalo a pravoslavných přibývalo. Dnes už je tedy kostel v majetku Pravoslavné církevní obce v Milířích. A protože jde o významnou dominantu obce, konají se v Milířích každoročně Petropavlovské slavnosti, které nejspíš teď dostanou i nový rozměr.

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V JARNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU BARBAR

Předplatné můžete zakoupit na send.cz