Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Alkohol a hazard: Neřesti sportovců

Profesionální sportovec. Práce jen na omezenou dobu, kdy je důležité soustředit se na výkon a úspěch. A na pravidla – jak hřišti, tak doma. Ne všichni vrcholoví sportovci to ale dokážou. K největším slabostem patří absence vzdělání, špatná životospráva, alkohol a hazard.
Michal Špírek
30. Duben 2014 - 17:40

Jedna z největších nadějí českobudějovického fotbalu, dvacetiletý útočník Zdeněk Linhart, je pravým profesionálem. A nepodcenil ani svá studentská léta. „Vzdělání pro mě bylo důležité. Hlavním cílem bylo dodělat maturitu a musím říct, že mi s tím v klubu hodně pomohli. Bohužel si myslím, že vysokou školu bych teď v kombinaci s fotbalem asi nezvládl,“ přiznává Linhart. „Z týmu studují na vysoké dva hráči, dokončený semestr vždycky hrdě hlásí Jaroslav Machovec. Ale hotovou vejšku nemá asi nikdo.“

Je to pochopitelné, zvládat studium v kombinaci s každodenním tréninkem musí být obtížné. Ale právě maturita či výuční list by měla být pro každého sportovce cílem, nehledě na to, jak talentovaný a perspektivní dotyčný je. I sami sportovci vědí, že si svým nadáním nemůžou vydělávat celý život a po ukončení kariéry přijde den, kdy naposledy obléknou dres. A budou hledat jinde.

„Pro mnohé mladé lidi je sport možností, jak se stát relativně rychle slavným, vydělat spoustu peněz a mít zdroje pro určitý styl života, který je dokonce vnímaný jako nějaký ideál konzumní společnosti. Z tohoto důvodu si poté nejsou tito jedinci schopní uvědomit, jak je třeba k profesionálnímu sportu přistupovat, ať už z hlediska životosprávy, tak celkového chování. Mnoho talentovaných a nadějných sportovců kariéru předčasně ukončilo právě kvůli nedostatku morálky a disciplíny,“ říká sportovní psycholog, kouč a terapeut Lukáš Dastlík, ředitel společnosti Elio (www.elio.cz).

SVÍČKOVÁ, PIVKO A TABÁČEK

Životospráva, to je další téma, při kterém se někteří sportovci kroutí. „Na stravování docela dbám, takže třeba jídlo z fast foodu nebo svíčkovou s pěti bych si před zápasem nedal,“ říká rezolutně Linhart. „Ale zase nic se nesmí přehánět a strava musí být hlavně pestrá. V klubu se spíš kontroluje až výsledek našeho stravování, tedy váha. Alkohol před zápasem by měl být úplné tabu. Ale například jít oslavit dobré výsledky ve dnech volna, na tom není nic špatného. A klidně i pivem,“ myslí si Linhart.

Se slovy mladého fotbalisty souhlasí budějovická nutriční terapeutka Kateřina Teplá. „Jídelníček sportovce by měl být pestrý, zahrnující různé druhy libového masa, ryby, mléko a mléčné výrobky, v přiměřeném množství vejce, rýži, brambory, ovesné vločky, těstoviny, nejlépe celozrnné pečivo, kvalitní tuky, dostatek ovoce a zejména zeleniny,“ vyjmenovává Teplá.

Nutriční terapeutka varuje sportovce před požíváním alkoholu. „Ten představuje jen prázdné a zbytečné kalorie. Sportujícím lidem se díky zrychlenému metabolismu dříve dostává do krevního oběhu a rychleji působí na organismus. Sportovec na něj reaguje citlivěji. Alkohol navíc způsobuje únavu a snížení výkonnosti.“

Na škodu prý u sportovců není sklenka alkoholu jedenkrát týdně, v den, kdy netrénují. Jenomže je mnoho případů, kdy sportovci toto doporučení nedodržují. Nedávno vyšel zahraniční průzkum, který přinesl zajímavé výsledky: 19 procent aktivních sportovců se přiznalo, že pijí alkohol „častěji“, u bývalých hráčů se jednalo hned o 32 procent.

 „Pití alkoholu patří mezi jednoduché cesty k uklidnění, zlepšení nálady a odbourání stresu. Samozřejmě není trvalý a konstruktivní, nicméně účinek je rychlý a zaručený. Vrcholový sport stresu nabízí hodně a sportovci ani nejsou tak sledovaní z hlediska požití jako běžný zaměstnanec. Z tohoto důvodu je možné, že občasný prohřešek projde bez povšimnutí,“ tvrdí psycholog Dastlík.

Více čtěte v květnovém vydání časopisu Barbar!