Pes, nejlepší přítel hokejisty
Mezi hokejisty Motoru jsou naprostými favority psi. Má je hned několik hráčů. Víkendové vycházky s maďarským ohařem si užívá Michal Bárta, věrného čtyřnohého parťáka má Vlastimil Dostálek. A miláčkem manželů Heřmanových je fenka francouzského buldočka jménem Lady.
„Já jsem si psa přál odmalička, ale tím, že jsme žili v bytě a rodiče nikdy žádné zvíře nechtěli, jsem si ho pořídil, až když jsem začal bydlet sám. Vždycky jsem ale věděl, že psa mít budu. A budu ho mít už vždycky,“ říká rozhodně Martin Heřman. Ten pozorně sledoval nabídku chovných stanic buldočků, dokud se neobjevila Lejdynka, jak důrazný útočník svou zvířecí lásku láskyplně oslovuje.
Luboš Rob si zase po přestěhování do vlastního pořídil anglického kokršpaněla, aby měl veselejší samostatnou domácnost. Dexter, jak ho podle seriálové postavy pojmenoval, se mu zalíbil na první pohled. „Kdybych měl velký barák, nejspíš by mě lákala i větší plemena, ale bydlím v bytě, tak jsem byl při výběru limitovaný,“ usmívá se Rob.
HLAVNĚ NEZLENIVĚT
Dvaadvacetiletý Rob si pochvaluje, že péče o psa nedovolí člověku zlenivět a udrží ho v chodu. Ačkoli přiznává, že bez ranního venčení by se mnohdy obešel. Když s týmem míří například na venkovní utkání, vypomůže mu s péčí o Dextera babička. Zpočátku se musel vypořádat s tím, že jeho pes byl hodně divoký, a mladý útočník ho musel krotit.
„Věkem se naštěstí trochu zklidnil, už je to lepší,“ oddechl si.
Martin Heřman si na venčení udělá čas rád. V zimě volí několikrát denně kratší procházky, od jara ale míří na chatu, kde se mazlíček může pořádně vyběhat. „I výlety se snažíme přizpůsobit tak, aby s námi Lady mohla jet,“ dokládá hráč, který v Budějovicích působí už čtvrtým rokem.
Přiznává při tom, že z manželské dvojice je na psa jednoznačně přísnější manželka, ale tomu, že pes může do postele, nakonec podlehli oba. „Mě si Lady omotala kolem prstu, takže já ji spíš hodně odměňuju,“ pomrkává na fenku.
SE PSEM I NA RYBY
Je něco, v čem je pro profesionálního hokejistu zvlášť přínosné vlastnit psa? Heřman se smíchem odmítá možnost společných výběhů a udržování kondice s tím, že ani on, ani Lady mezi fandy běhání zrovna nepatří. Jako hlavní přednost zmiňuje, že se psem si vždy parádně odpočine. „Právě na procházkách, výletech nebo na rybách, kam se mnou Lady taky jezdí, si nejvíc vyčistím hlavu a vypnu od hokeje.“
Budějovický tvrďák si povahu svého psa nemůže vynachválit. „Asi každý, kdo měl nebo má buldočka, ví, jací jsou. Jejich výraz v obličeji a to, jak buldoček chrochtá, když jí něco řeknu nebo si s ní hraju, tak to je, jak kdyby mi odpovídala. Je to náš mazel.“
A Luboš Rob jen přikyvuje. „Pes je věrný. I když má člověk horší náladu, pes mu ji vždy dokáže zlepšit, stojí při tobě, ať se děje, co se děje.“
Specialista na psy je ale v Motoru jasný. Lukáš Květoň. Spolu s manželkou totiž vede na rodinném statku v Borkovicích chovatelskou stanici loveckého plemene Black and Tan Coonhound – amerického mývalího psa. Jejich podnik je známý po celé Evropě. Květoň připouští, že starat se o stanici sebere hodně času, v průběhu hokejové sezony je tak hlavní díl práce na manželce Pavle. I táborský rodák ale rád pomůže, se psy jezdí na výstavy, venčí a v případě narození štěňat musí naplno fungovat celá rodina. Květoň plánuje, že po ukončení aktivní kariéry se bude mývalím psům věnovat ještě více, uvažuje dokonce o mysliveckých zkouškách.
TRENÉR A JEHO PAPOUŠCI
Tohle fanoušci Motoru asi netušili. Vůbec největším příznivcem zvířectva všeho druhu je v klubu totiž přímo hlavní trenér Marian Jelínek. „Jako žák jsem se účastnil biologických olympiád, měl jsem hady, myši, rybičky, kobylky, opravdu hodně zvířat,“ vypočítává čtyřiapadesátiletý kouč. A vztah k fauně ho dodnes nepustil.
U Jelínků nechybí akvárium s rybičkami, po zahradě domu na vesnici u Prahy zase pobíhají indičtí běžci – domestikované formy kachen divokých. „Krásně vyčistí zahradu od slimáků,“ libuje si Jelínek. Jeho láskou jsou ale hlavně papoušci!
Chovu ptactva se začal věnovat už jako kluk. „V totalitě ale bylo možné mít pouze andulky a levnější, všeobecné známé papoušky. Když jsem se v devadesátých letech postavil na vlastní nohy a usadil se, tak jsem si dovolil koupit dražší ptáky a vrátil se k papouškům už jako chovatel,“ vzpomíná trenér českobudějovického celku.
Dnes se, za pomoci svého syna, stará o dva páry arů hyacintových, největšího papouška světa, který může dorůst až do velikosti jednoho metru. V Čechách je přitom zhruba jen stovka těchto ptáků a Jelínkovým velkým snem je v budoucnu mít největší hejno arů hyacintových v republice. Papoušky se snaží odchovat přirozeným způsobem, aniž by jako jiní chovatelé umisťoval vajíčka do inkubátoru.
„To, pokud vím, se v České republice ještě nikomu nepodařilo, takže to pro mě zůstává velkou výzvou. Každopádně jde o vzácného papouška, kterého se jen tak nepodaří odchovat ani v zoologických zahradách. Já už měl pár vajíček,“ pochlubil se vůdce střídačky Motoru.
Marian Jelínek má i tři další papoušky. Kakadua havraního, amazoňana modročelého a aru araaraunu. Jak sám říká, jde o mazlíčky. „To jsou ptáci, kteří vám vlezou na ruku, můžete s nimi třeba i do hospody,“ usmívá se chovatel. Aniž by papoušky podněcoval, aby mluvili, ptáci sami určitě zvuky odposlouchají. Domácností se se tak často ozývají pozdravy, zvuky telefonů nebo třeba mikrovlnky.
Jelínek přemýšlí o tom, že v důchodu, až opustí profesní aktivity, se papouškům bude věnovat naplno. Dokonce si koupil za účelem rozšíření chovu i sousední pozemek, na kterém už čekají prázdné voliéry. Když mluví o papoušcích, je znát, jak blízký vztah k nim má. „Když mám lidí tak nějak dost, vlezu si do velké voliéry, sednu na pařez s kapsou plnou ořechů, papoušci se k vám sletí. A tam je mi pak dobře. Papoušci neřeší, jestli jsme s týmem prohráli nebo vyhráli, je to výborný relax a odpočinek. A jen to letící hejno pozorovat je krásné,“ zasnil se Jelínek.
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V ÚNOROVÉM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR
Na stáncích za 49 Kč, elektronická verze ke stažení za 35 Kč na Alza.cz!
Předplatné je možné pořídit ZDE - 10 čísel (včetně letního a zimního speciálu) za 390 Kč!