Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Ze stadionu na sál a do ordinace

Podobných případů mnoho není – aby sportovec hrál od útlého věku na vrcholové úrovni, roky se dřel, makal na maximum… A pak se vzdal naděje na to, provozovat svůj sport profesionálně, a šel za jinou, vysoko položenou metou. Ondřej Ťoupal a Martin Semrád, odchovanci českobudějovického hokeje, ale právě tento krok udělali. A uspěli.
Michal Špírek, Foto: Milan Havlík
30. Červen 2021 - 10:16

Sekundární chirurg chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice. To stojí na vizitce jednatřicetiletého Ondřeje Ťoupala. Možná je vám jeho příjmení povědomé. Jeho otec Radek patří k legendám českobudějovického hokeje, úspěšný hráč se ve své kariéře stal i medailistou na olympijských hrách a mistrovství světa. Ondřej sice nebyl v mládežnických kategoriích tak produktivním hokejistou jako táta, ale zdobila ho bojovnost a i on mohl přemýšlet nad tím, pokusit se hokejem živit. Jenomže se rozhodl vydat úplně jinou cestou.

Pro pochopení je třeba uvést, že v České republice je vzácným úkazem, aby se mladý hráč, hrající ve vrcholovém klubu hokej či fotbal, věnoval zároveň studiu. Hráči končí většinou s výučním listem v ruce, méně často s maturitním vysvědčením, ale studium na vysoké škole? Ťoupal si ovšem šel za svým. Jeho příběh jsme už před lety publikovali na barbarském webu. A zaznamenal tehdy nevídaný ohlas. „Mělo to obrovskou odezvu nejen po celém kraji, ale celorepublikově. Článek se stal v hokejovém prostředí notoricky známým,“ říká Ondřej Ťoupal.

Tehdy se jako čerstvě vystudovaný lékař svěřil, jaká cesta ho od hokeje dovedla ke studiu. Že přišel o iluze, když viděl, že ani suverénně nejlepší hráč z jeho věkové kategorie nedostal šanci zabojovat o příležitost v seniorském týmu. Že se tak začal soustředit na studium, což se u trenérů nesetkalo s pochopením. A také dokázal přesně pojmenovat, co ho tíží na českém prostředí, které nijak nenahrává tomu, aby bylo možné skloubit vrcholový sport se studiem.

UNIVERZITA A SPORT

Při čtení řádků napsaných v roce 2015 Ťoupal jen pokyvuje, neměnil by nic. „Otázka toho, že se tu nedá studovat a zároveň dělat kvalitní sport, je stále na místě. A hlavně ještě dlouho bude. Můžu to srovnat třeba s mým bratrem, který studuje v USA, kde jsou vysoké školy postavené na tom, že student k vybranému oboru dělá velmi kvalitní sport nebo umění. V podstatě tam není nikdo, kdo by se při studiu nevěnoval ničemu navíc. Je to běh na deset dvacet let, aby se tu mohlo něco vůbec změnit. Univerzity by sporty měly podporovat a podobnou cestou by se měl vývoj ucházet,“ apeluje Ťoupal. (...)

... CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V LETNÍM ČÍSLE ČASOPISU BARBAR!

 

Letní číslo časopisu Barbar v prodeji na alza.cz!

Předplatné můžete zakoupit na send.cz