Rodokmeny od mojedejiny.cz

Thumbnail

Reakce čtenáře na úvodník Zlost4most

Úvodník šéfredaktora Jana Štiftera z březnového čísla časopisu Barbar o tom, jak Češi rádi podepisují petice a vytvářejí iluzi čtvrtého odboje, a to obzvlášť aktivně, pokud se kdokoliv chce dotknout okolí jejich bydliště, vzbudil emoce. Vážíme si reakcí našich čtenářů a nejzajímavější "oponenturu" z jejich řad uveřejňujeme.
31. Březen 2017 - 09:16

ÚVODNÍK SI MŮŽETE PŘIPOMENOUT ZDE

 

REAKCE ČTENÁŘE:

 

Vážený pane Štiftere,

v jedné z českobudějovických kaváren jsem otevřel březnové číslo časopisu Barbar a začetl se do úvodníku Most4zlost. Nemívám ve zvyku příliš často reagovat, ale lehce cynický tón některých částí Vašeho textu a tvůrčí „mosty“ ve Vaší argumentační logice mne donutily o napsaném hlouběji přemýšlet. Rozumím úvodníkové formě. Vnímám styl, a myslím, že rozumím esenci sdělení. Ale přesto.

Svoji argumentaci vedete od „nepetice“ k azylovému domu ve Vaší ulici, přes pražské mosty, ke čtvrtému odboji a uzavření Dlouhého mostu pro vše, co má výfuk. V úvodníkových úvahách se ale poněkud vytratil fakt, že demokracie dává právě ten prostor k vyjádření, který v případě mostu4zlost kritizujete. Místní iniciativa hájí svůj pohled a používá k tomu legitimní nástroje občanské společnosti. Pokud jsem dobře porozuměl, petici jste nepodepsal, nevyjádřil podporu a tím jste se taktéž stal legitimní součástí celého procesu.

Věřím, že když se dotýkáte starousedlíků a jejich pravdy, že jste si právě v tomhle případě dal práci s tím pochopit, jací lidé tam žijí a o co jim jde. Že jste poseděl u řeky, popovídal s místními. Já osobně v dotčené oblasti nebydlím, a vlastně odtud znám jen pár lidí. Svůj názor na tento konkrétní případ mám, podložený konkrétními poznáními.

Zároveň v obecné rovině takovým iniciativám fandím. Do jedné podobné jsem se nedávno zapojil. Jen tak zjistíte, a s podivem, že dialog s místní samosprávou je v otázkách veřejného prostoru často velmi složitý. A to i v případech, kdy na stůl přicházejí věcné argumenty, které jsou podložené až neskutečným úsilím na zcela dobrovolné bázi.

V jiném ze svých úvodníků píšete o „hraní si za cizí“, o zapáchající špinavé záchodové budce za dva miliony, o Husově domě zrekonstruovaném za šestadvacet a o morovém špitálku s proinvestovanými čtyřiadvaceti. Most4zlost ještě nestojí, možná bude stát moc, a třeba za to vůbec nestojí. Podobně jako za to třeba nestály záchodová budka, Husův dům nebo morový špitálek. Ale to já nevím. Přečetl jsem si o tom až v úvodníku, a vlastně nevím nic jiného. Rozdíl mezi mostem4zlost a ostatními akcemi je i v petici a iniciativě. V těch třech prvních případech nám všem asi bylo úplně jedno, že si někdo hraje za naše / cizí. Nebo spíš nebylo, ale ten někdo nebyl včas dost slyšet.

„Čtvrtý odboj“ považuji za průkopníky dialogu obyvatel s radnicí. Dialogu, který se v Českých Budějovicích rodí s velkými bolestmi. A až posedíte u Vltavy, rozhlédněte se i po své ulici. Pokud to místo máte rád, třeba zjistíte, že jednou Vám bude stát za to v nějaké záležitosti sepsat petici a dát dohromady podobně naladěné lidi a s velkou urputností hájit Vaše přesvědčení. Možná to bude další budka, dům, špitálek nebo něco úplně jiného. Něco 4zlost.

Práce, vyšlapané cesty a dost možná i zkušenosti přecházejícího čtvrtého odboje se Vám budou setsakra hodit.

S díky za Vaši ochotu prezentovat své osobní pohledy v úvodnících a úctou k Vaší práci pro časopis Barbar.

 

Jan Pirg

 

Chcete i vy reagovat na některý z článků? Tak nám napište na barbar@casopisbarbar.cz!