Je září roku 1938. Stromy začínají žloutnout, slunce už tolik nehřeje a jeho paprsky dopadají na okenní tabulky jaksi zastřeně, tím zvláštním způsobem, který věští konec roku a nadcházející zimu. V sekundě německého gymnázia v Českém Krumlově je živo. Nepěkně živo. Ze spolužáků, kteří se ještě v minulém školním roce spolu bavili, učili a hráli si, se stala horda těžko ovladatelných výrostků. Je těsně před začátkem vyučování, ale nikdo si nechystá učební pomůcky.