Jsou detektivky, kde čtenář od samého začátku tuší, kdo je vrah. Někdy jsou příběhy krkolomné a autor musí přesvědčovat čtenáře, že vrah vůbec může být vrahem. A pak jsou ve stejném žánru případy, které nad ostatní povyšuje nápad.

Některá spojení ve světě kinematografie fungují skvěle sama o sobě. Je to i případ Leo Sharpa, kterému mexičtí překupníci drog říkali Děda (Tata). Ve svých 87 letech byl totiž nejstarším známým pašerákem. Bývalý zahradník a veterán pracoval pro mexický kartel Sinaloa nejméně 10 let, než ho policie dopadla. Snímek Pašerák, který nedávno vstoupil do české distribuce, podle Sharpova života natočil a sám ho i hraje osmaosmdesátiletý Clint Eastwood.   

Jihočeští památkáři připravili tři nové publikace. Zaměřili se na pomníky z první světové války nebo vybavení jindřichohradeckého zámku, novinkou je také další díl sborníku Památky jižních Čech.

Kvalitní hudbu různých žánrů, která rozezní atraktivní prostředí na zámku, v klášterech, ve městě i jeho okolí, nabídne v létě 28. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.

Chcete-li sledovat české filmy online zdarma a při tom legálně – můžete navštívit nový YouTube kanál Česká filmová klasika.

Kdykoliv mě napadla otázka týkající se první světové války, obracel jsem se na Jana Ciglbauera. A otázek se v uplynulých letech nabízela spousta, výročí 1. světové války připomínala média i jihočeské instituce, velký úspěch zaznamenala hlavně výstava v Jihočeském muzeu. Začal jsem pátrat po předcích a jejich stopách ve velké válce – a zase rychle skončil. Protože bádání je složitější, než se může zdát, dokumenty skartované a pamětníci mrtví.

Kdo zkoumá historii Prahy 40. a 50. let minulého století, neobejde se dnes už bez díla Jiřího Padevěta. Za knihu Průvodce protektorátní Prahou získal Magnesii Literu, sérii doplňuje také Krvavé finále nebo Krvavé léto 1945 o událostech z posledních měsíců války a období krátce po osvobození. Novinkou je Průvodce stalinistickou Prahou 1948–1956, ve stejné edici a grafické úpravě.

Už jen do 24. února trvá v Západočeské galerii v Plzni pozoruhodná výstava nazvaná Pracovna republiky, která ukazuje Plzeň z jiného úhlu pohledu. Věnuje se její architektuře v letech 1918 až 1938. Toto dosud nezpracované téma vystihuje specifickou situaci Plzně s ohledem na její průmyslový charakter.

Letošní sezonu zahájila Alšova jihočeská galerie otevřením dvou výstav v Galerii Mariánská, kde se až do konce března představují dva autoři: Eliška Stejskalová a Radoslav Bigoš. Obě instalace jsou součástí projektu „Alšovka hostuje v Galerii Mariánská v Českých Budějovicích“, díky němuž se v budově na Pražské třídě vystřídá během roku ještě šest dalších výstav.