Snad by se dalo říct, že takových příběhů tu bylo: osud jedné rodiny nasměrují kulky v Sarajevu, další vyhánění před druhou světovou válkou, lidé se hýbají podle toho, jak jiný přikazuje. Ale v případě Šikmého kostela, jehož druhý díl nedávno zamířil především do knižních e-shopů, by takový soud nebyl fér. Ke čtenáři dorazily příběhy z oblasti, o které málokdo skutečně něco ví – učitelé dějepisu zpravidla v pár větách shrnou, že tam kdesi na Těšínsku se po vzniku republiky rozhořel spor mezi Čechy a Poláky. S Karin Lednickou, autorkou románové kroniky ztraceného města, jsme v jeho ohnisku, československá armáda vytlačuje Poláky, aby za pár let zase Poláci hledali „čechofily“, které pošlou vlakem pryč.

Vypadalo to, že její život půjde úplně jiným směrem. Budějovická malířka Ivana Brázdová vystudovala ekonomickou školu a v oboru zůstala dlouhých dvanáct let. Ale vnitřní pnutí bylo pořád silnější. Zlom přišel v roce 2017, tehdy se začala naplno věnovat malování.

Rok plný omezení využila Alšova jihočeská galerie k tomu, aby našla nové cesty, jak oslovit a potěšit milovníky umění. Mluví o nich vedoucí oddělení prezentace sbírek a kurátor sbírky grafiky a fotografie Miroslav Růžička a kurátorka sbírky obrazů Dita Pfeferová.

Knihkupci mají sice zavřeno, ale novinky vycházejí dál. Za pozornost stojí třeba unikátní Setkání se Zrzavým, průvodce po uměleckých dílech v Českých Budějovicích z doby komunistické diktatury, ale i příběh „partyzána květnových dní“ – Vladimíra Malého, který se za hrůzy druhé světové války pomstil na dvou ženách a pěti dětech.

Oblíbená edice PRŮVODCE, kterou vydává nakladatelství Academia, má nový přírůstek. Vedle Krvavého finále (jaro 1945 v českých zemích) a Krvavého léta 1945 teď na dlouhé večery připravil autor Jiří Padevět Krvavý podzim 1938.

Začalo to tím, že slepice zvyklé na život v klecích se dostaly na zahradu a objevily úplně jiný svět. Jejich nová majitelka Romana Šedivá z Vidova u Českých Budějovic dlouho pozorovala, jak jsou zvídavé, šťastné a co všechno zažívají, až se rozhodla o tom napsat. Knížka má úspěch a autorce na oplátku také otevřela novou dimenzi. I ta je naplněná novými zážitky, setkáními a ještě navíc příležitostí změnit svět k lepšímu.

Po roce je zase z čeho vybírat. Jihočeští autoři si to nejlepší připravili na závěr roku: do knihkupectví tak zamířila nová svědectví ze zaniklé Šumavy nebo román o klukovi, kterého táta neměl tahat za ucho.

Rok 2020 přinesl spoustu omezení, která se tvrdě dotkla i kultury. Kvůli koronavirové krizi byli umělci mezi prvními, koho postihl zákaz činnosti, a při uvolňování restrikcí přicházejí na řadu jako poslední. Důsledky shrnují Patrik Červák, vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje, a ředitel Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert.

Zlatá stoka, barokní vybavení kostelů na schwarzenberských panstvích, a nakonec nepřekonatelné Dějiny smrti. Tři knižní novinky, na které se tentokrát zaměřil časopis Barbar.