Má pocit, že do osmadvaceti let úplně nežila. Jako by jí někdo nastavil program v hlavě, který jen následovala. Pak přišel zlom. Výsledkem je uvolněná, veselá a energická Lenka Muselová, která v Budějovicích vede úplně jinou jazykovku. Jmenuje se LINGO a vyučuje se tam pomocí sugestopedie – tedy metody, kdy je do výuky zapojený celý mozek.

O tom, co bude jednou dělat Barbora Macháčková, rozhodla náhoda. Setkání s Lenkou Muselovou, ze kterého vznikl společný projekt. Montessori školka a škola pod názvem Viva Bambini.

Vystudovala výtvarnou školu, ale naplno se věnuje bylinkám. Nevidí v tom rozpor, protože v obou těchto oborech převažuje cit nad rozumem: hlavní slovo v jejím podnikání mají intuice, pokora a důvěra.

Splnit si sny. Koupit si pěkné auto, lyžovat v Alpách, pořídit si nový dům. Jak na to vydělat? Stačí pěkně vonět. Kateřina Pekárková ze Sezimova Ústí tomu nejdřív nechtěla věřit. Teď už věří. A její spolupracovníci, vlastně spoluvonící kolegové, taky.

Je to příběh obyčejného kluka, který se vypracoval. Když už měl pocit, že mu život dává všechno, co potřebuje, procházel se okolo rybníka a spadl na něj strom. Lékaři mu dávali malé šance. Ale je bojovník. Dnes opět běhá, tančí, lyžuje. Jiří Máče, ředitel společnosti Partners v Českých Budějovicích.

Celý život je s dětmi. Jako malou ji přihlásili rodiče do skauta, a když vyrostla, neopustila ji fascinace dětským světem. I proto Linda Zrzavecká Konrádová založila Školičku Lvíček.

Ruce jí nezdobí zázračný prsten princezny Arabely. Pokud byste však po něm zatoužili, vyrobí vám jej. Veronika Krátká navrhuje a tvoří klenoty již jednadvacet let. Její zlatnická dílna pod značkou Tullipe sídlí druhým rokem na Lidické třídě u Polikliniky Jih. To, že jde o ryze rodinný podnik, dokládá i fakt, že zlatnická dílna sousedí s obchodem jejího muže, který pod značkou Fashionbikes propaguje městská retrokola. Styl a vkus je tak rodinným pojítkem.

Její život je jako vystřižený z divadelní hry o tom, jak se ze silnější dívky s nízkým sebevědomím stala úspěšná žena, která si věří v práci, doma, která okouzluje muže svým šarmem. V té hře by přitom byla spousta dramatických momentů. Ale i život je někdy divadlo – a tam to většinou dobře dopadne. Jako v případě Radky Vackové.

Těmi místy kdysi kráčel Adalbert Stifter a hledal inspiraci pro své romány. Dnes, o pár metrů výš, pluje nad zatopenými vesnicemi loď, která nese jeho jméno. Aby Stifterů nebylo málo, vyzkoušel plavbu také šéfredaktor časopisu Barbar Jan Štifter.