Zpětně mě napadá, že jsem si pro rozhovor se spisovatelkou Janou Poncarovou měla vybrat nějaký prvorepublikový interiér, který by korespondoval s dějišti jejích románů. My jsme ale seděly v industriálu bývalého trolejbusového depa, kde je dnes kreativní zóna. A možná to bylo znamení, že se všechno mění a že časy, které minuly, můžeme zachovat jenom prostřednictvím umění.

Tapiserie Zdeny Polenské zdobí mnoho významných budov v České republice i v zahraničí. Přesto o umění vitální ženy, která nyní žije v Týně nad Vltavou a letos oslavila 90. narozeniny, málokdo ví. Na propagaci své práce se nezaměřovala, ostatně tehdy to nebylo zdaleka tak obvyklé a nutné jako teď. Naštěstí má žáky, kteří na ni nikdy nezapomněli a dosud ji velebí za to, že jim otevřela cestu k výtvarné tvorbě. Patří k nim bratři Petr a Ivan Hudičákovi, které paní Polenská učila na Základní škole v Nové ulici v Českých Budějovicích – a kteří na její mimořádný příběh upozornili časopis Barbar.

Řídí firmu, která nemá v Česku obdoby. Tomáš Knittl stojí už tři roky v čele společnosti EGE, jejíž výrobky putují do dvou set zemí na všech světadílech. Jeho pracovním světem je elektrotechnika a zapouzdřené vodiče, domácím vesmírem rodina a cestování. Protože v těchto dnech slaví čtyřicítku, je tady rozhovor o bilanci, osobních hodnotách – ale také o zelené cestě v energetice a cenovém šoku, který zneklidnil celou střední Evropu.

Ztráta manžela znamenala nový začátek. Co dříve zvládali spolu, zůstalo ležet na jednom člověku: rozestavěný dům, tři dcery, ekonomika rodiny. Trvalo dlouho, než vstoupila do jeho pracovny. Teď to všechno shrnuje kniha. Lea Mandíková, která žije střídavě v Českých Budějovicích a švýcarské Ženevě, ji nazvala „První rok bez tebe“.

Herečka Věra Hlaváčková dostala letos na jaře další z cen nazvaných Jihočeská Thálie, které za mimořádné výkony každoročně uděluje Jihočeské divadlo. Už jich má dvanáct, ale tato je pro ni mimořádná. Cenu Českého rozhlasu za rozhlasové herectví totiž získala za svůj literární debut povídek s názvem „Život je krásně tragikomický“, jehož je autorkou i interpretkou.

Spisovatelka Iva Hadj Moussa vstoupila na literární kolbiště roku 2020. Bylo jí čtyřicet a měla za sebou 32 let tréninku s psaným slovem. Když nakladatelství Host chystalo na rok 2022 k vydání její román „Havířovina“, napsal šéfredaktor Hosta Miroslav Balaštík v soukromé zprávě: „Jseš fakt čím dál tím lepší.“ Iva Hadj Moussa letí českou literaturou jako kytarový riff. Její příběhy podávané bez obalu naznačují, že je svým způsobem i barbarka, proto ji časopis Barbar nemůže minout.

Před dvaceti lety měl v ruce sto tisíc a jedno ojeté auto, dnes zaměstnává 170 lidí. Úspěch? Jednoznačně, ale Miroslav Joch okamžitě dodává, že vytvořil stroj, který nemá brzdu – jeho firmy rostou, nabírají na rychlosti, získávají nové obchodní partnery, přesto s láskou vzpomíná na dobu, kdy tu lidí bylo třicet a vydělal svůj první milion. Miroslav Joch jubiluje, slaví dvacet let podnikání. V rozhovoru bilancuje, je tu ale také velmi osobní – vypráví mimo jiné o rodině, která formovala jeho politický názor.

Chystá Budvar produkt, který osloví pivaře v zimních měsících? Jak změnil trh rusko-ukrajinský konflikt a je teď vůbec pro koho čepovat, když zdražilo všechno včetně piva? „Významný je pro nás německý trh, je dobré ho sledovat a vyvozovat, co jeho změny znamenají pro nás. Tamní trh za 20 let ztratil 20 milionů hektolitrů. To je obrovské číslo, větší než celý náš trh,“ říká ředitel národního podniku Budějovický Budvar Petr Dvořák.

Třiatřicetiletý hudebník, zpěvák, producent a rapper Štěpán Hebík pochází z českobudějovické rodiny se slavnou hudební tradicí. Jeho otec Jiří Hebík hraje na trubku a je frontmanem reggae a funky kapely HE Band, proslulými muzikanty byli rovněž jeho děda a praděda. Štěpán vystudoval fyzioterapii a stále se jí věnuje, úspěšný je ale i v muzice. Vystupuje pod jménem 7krát3, za první album získal prestižní hudební cenu Anděl a za druhou desku ho letos v únoru Česká hudební akademie nominovala na cenu Anděl dokonce ve třech kategoriích.