Meditace, východní filozofie nebo návštěva kartářky. Co děláte pro udržení psychické pohody vy? „Každý by si měl najít způsob relaxace, který je mu blízký a který je v běžném životě udržitelný,“ radí psycholožka a psychoterapeutka Daniela Voláková. Ve svém profesním životě pracovala s vězni i s problémovými dospívajícími. Dnes za ní chodí klienti nejen v těžkých životních situacích, ale také na takovou „duševní generálku“.

Manželé Křížkovi, David a Lucie. On je náš nejúspěšnější jachtař, ona bývalá miss a dnes moderátorka České televize. I když bydlí na plzeňském sídlišti Lochotín, podstatnou část léta a část celého roku tráví na jihu u oblíbeného Lipenského jezera, kam David jezdí od čtyř let, když ho sem vozil jeho otec na zotavovnu ROH.

Ve čtyřiceti stupních pod nulou spala ve stanu a hleděla na polární záři, brodila se divokými řekami Kamčatky, v Austrálii zpívala velrybě a málem ji uškrtil had. Prchala před sněžným levhartem, o život se strachovala těsně po občanské válce v Tádžikistánu. Na svých cestách čelila mnoha dobrodružstvím, naučila se indonésky a ochránila sebe sama kouzlem voodoo. Nemluvíme o profesionální cestovatelce. Ale o sopranistce Radce Sehnoutkové, sólistce opery Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Svět prozářený sluncem. Azurově modré nebe, na něm se jasně odráží athénská akropolis. Je léto roku 1963, dva mladí lidé stojí na ulici řeckého hlavního města a hledí na tento symbol demokracie. Manželé Fuchsovi. Nemají žádné doklady, před odjezdem na zájezd z komunistického Československa s oficiální cestovní kanceláří ČEDOK je museli jako všichni ostatní účastníci zájezdu odevzdat na SNB. Hledí na bílé sloupoví, vědí, že mají estébáka v zádech. Doma je totalitní režim. Na západ od jeho hranic svoboda. Měli by se už se zájezdem začít vracet zpět. Nebo...

S českobudějovickou rodačkou Zuzanou Slavíkovou jsme při rozhovoru cestovali po místech, na která ji zavál soukromý i herecký život. Z jižních Čech do severních, do Brna, kde hrála léta v Národním divadle, i do africké Keni, kde natáčela s jihočeským režisérem Troškou. Je vytížená v divadle, televizi i dabingu. Držela se ale vždy rady svého otce, aby nikdy neměla divadlo na první místě. Nejdůležitější je podle ní rodina.

Básník, hudebník, herec, moderátor, plzeňský rodák. Petr Batěk čerpá energii ze všeho, co dělá a pracovní ruch kompenzuje samotou a kouzlem přírody. Na podzim se objeví v novém seriálu, který se odkazuje na slavný Dallas. Bude takovým českým Bobbym Ewingem…

Plzeňského herce a zpěváka Přemysla Kubištu dnes Plzeň zná z Divadla komedie Pluto, kde ztvárnil řadu rolí vedle nezapomenutelného Švejka. Kubišta byl v listopadu roku 1989 jednou z tváří revoluce, kterou moderoval a hlavně tam jako uznávaný tenor zpíval.

Jakub Zindulka sedí za obrazovkou počítače v kanceláři plzeňského divadla Dialog, které už několik let vede, a na protější stěně visí podobizna jeho tatínka. Podoba otce se synem je mimořádná a pořekadlo o jablku, které nepadá daleko od stromu, jako by se zde naplnilo dvojnásob. I když – mnoho nechybělo a rozhovor s hercem, režisérem a dramatikem Jakubem Zindulkou vůbec nemusel být o divadle, ale o světě čísel a rovnic.

Vždycky ho bavilo povídat si s lidmi, kteří toho v životě hodně zažili, a zapisovat jejich příběhy. Teď s odstupem času českobudějovický novinář Radek Gális vidí, jak velkou hodnotu tato svědectví mají – a že už není čas žádný z takových rozhovorů odkládat. Ani čekat, až to někdy někdo vydá. Proto ze svých rozhovorů s pamětníky významných událostí vytvořil už pět knih a chystá další.