Každá knihovnice vám řekne, že objevujeme Ameriku. A vlastně bude mít pravdu, nabídka využití něčeho, co nemusím vlastnit, je na trhu léta, knihovnami počínaje a půjčovnami lyží konče. Jenže doba se změnila; především díky internetu a on-line platbám je dnes možné sdílet i auta, kola, nebo dokonce živé kolegy. Jaké je virtuální tržiště našich sdílených životů?

Rezidentní parkování na Pražském předměstí v Budějovicích jede v ostrém režimu. Od startu uplynulo 100 dní, více než čtvrt roku hledají přespolní volná místa jinde než v ulicích kolem Palačáku. Tady je sedm poznatků ze čtvrti, ze které se teď bude šířit modrá nemoc do dalších koutů krajského města.

Z plně obsazeného letadla vystupují cestující, v odletové hale si fotografují svůj stroj další pasažéři. Skutečně to takhle bude vypadat i v Českých Budějovicích? Redaktor Michal Špírek prostudoval dostupné materiály k jihočeskému letišti – a ze střípků skládal obraz projektu, o kterém se roky hovoří, ale výsledky zatím nejsou příliš vidět.

Přivedeme sem lidi. A víme, jak na to. Úředníci a politici postupně představují své nápady, jak navnadit turisty, aby zavítali do Českých Budějovic. Jenže to vypadá, že nikdy nevytáhli paty z města a o současných lákadlech nevědí vůbec nic. Jinak by nemohli chtít, aby po Lannově třídě jezdila tramvaj. Atrakce pro Budějovice roku 1900, možná. Současnému městu a současným lidem to ale rozhodně nestačí.

Vyrazili jsme znovu, v lednu, ve stejnou dobu, jako každý rok. A objevovali další chátrající skvosty, především zámek v Libějovicích a vilu v Blatné. Místa, kde zaniká poctivá řemeslná práce, kde příroda požírá štuky, parkety, honosné dveře. Projekt Krásy zániku má třetí pokračování a příští rok by měla vyjít kniha, která výlety završí.

Opět o něco delší dálnice, opět o něco větší IGY. Ale také výměna v čele Jihočeského kraje nebo volby, které zamíchaly politikou na čtyři roky dopředu. Časopis Barbar vybral klíčové události roku 2017 na jihu Čech.

Je jim v průměru teprve 55+. Vysloužily si přezdívku Cimrmani v sukních, protože v jejich divadelním souboru ztvárňují ženy i mužské role. Ženský amatérský spolek je divadelní fenomén na jihu Čech – bodují na přehlídkách a hlavně baví. Na jejich novou hru se zašla podívat redaktorka Alena Binterová.

Ten kraj je zvláštně zádumčivý a člověk ho objeví, jen když sem cíleně odbočí, protože cesty dál nevedou. Na hranici dvou světů, v obcích u Dolního Dvořiště, už neblikají casina a holky nemávají na rakouská auta, protože tady moc není koho zastavit. V malých vesnicích na česko-rakouském pomezí jsou ty pravé Sudety, kde farář jednou za měsíc napočítá patnáct lidí v kostele, kde si každého turistu prohlížejí s nedůvěrou a kde leckdy s láskou vzpomínají na klidný socík a neprodyšnou hranici.

Osm kilometrů od Českého Krumlova, uprostřed vzácného parku, stojí barokní zámek. Zámeckým pánem je tam primář Jiří Dvořáček. Vede jedinou plně specializovanou léčebnu závislostí v Čechách. Zbavuje lidi démonů. Ukazuje jim, že život může fungovat i bez alkoholu nebo počítačových her. „Myslím si, že snaha po potěšení bez práce a závazků jsou to, co rozkládá naši společnost. Nikdo nechce manuálně pracovat, nikdo nechce udržovat dlouhodobé vztahy. Všichni se chceme bavit a užívat si,“ říká.