Sním o snídani v trávě. Tý skutečný. Kdy tě mravenec šimrá na lýtku. V nose lechtá pyl z pampelišky. A na líci ostýchavý paprsek slunce. I o spacáku mokrýmu od rosy a o vlasech voňavých od kouře, o žaludku pocuchanýmu špekáčky. O neohrabaný táborákový verzi Nothing Else Matters. O nejtemnějším nebi posetým kýčovitýma hvězdama. O nevyslovených přáních, když padají. A taky o spoustě těch poetických chvil spletených melodiemi trampských písniček. Těch, které jsem jako malá nesnášela, když je hrál taťka z kazeťáku v autě pořád dokola. Proč? Protože vím, že jsou opravdový. Upřímný. Tak nějak… analogový.

Jsou lidé, jejichž dětské sny nevyblednou úderem dospělého věku, ale kteří se je odváží i mnohem později opravdu splnit. Pavel a Kateřina Haladovi si svůj dětský sen zhmotnili v podobě jedinečné středové tvrze v Kestřanech, o kterou se s láskou již několik let starají. Čas ukázal, že to bylo šťastné rozhodnutí jak pro majitele, tak i pro samotnou památku.

„Holky, neposlouchejme premiéra (toho českého) a odstěhujme se do Maďarska.“ To bylo první, co mě napadlo při přečtení novinových titulků v předvalentýnském týdnu. Andrej Babiš svěřil Lidovým novinám svou myšlenku, že kvůli tomu, aby měl kdo vydělávat na budoucí důchodce, „potřebujeme, aby ženy rodily ve 25, ne ve 30, a aby přiváděly na svět v průměru 2,1 dítěte, a ne 1,7 dítěte, jak je tomu dnes“.

Což takhle barokní zámek, nebo raději lihovar? Západní Čechy jsou plné unikátních objektů se zajímavou architekturou a historií. Tady je pár tipů na místa, kde můžete být doma.

Maminky a tatínkové v mém okolí se v přístupu ke svým dětem stále znatelněji rozdělují na dvě odlišné skupiny. Pracovně jsem si je nazvala víly a Vikingové. Víly se svým dětem snaží co nejvíce prodloužit a zpříjemnit dětství, uchránit své maličké od co nejvíce starostí. S miminkem provozují takzvané kontaktní rodičovství, kojí třeba do sedmi let, odhazují potomkům z cesty všechny klacky a chrání je před zlými lidmi a ostatními dětmi. Mají své důvody. Třeba vlastní vzpomínky na dětství v socialismu, kdy jako ti citlivější vnímali už tehdy nesvobodu a omezování.

Hlavní turistická sezona je ještě daleko, většina zámků je během zimy zavřená. To ale není důvod, aby člověk zůstal sedět doma. Pořád je co objevovat. Objevte s námi krásy západních Čech – přinášíme tipy na zimní výlety.

Žijeme ve státě, kde šéf křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek doporučuje samoživitelkám najít si jiného chlapa – takového, který ty její (pro něj cizí) děti bude živit. Žijeme ve státě, kde právě zvolený předseda senátu, dvaasedmdesátiletý Jaroslav Kubera vtipkuje o osahávání sedmnáctiletých dívek. A žijeme na kontinentě, kde důkazem u soudu, že u sedmnáctileté dívky vlastně nešlo o znásilnění, ale že se sexem v temném průchodu souhlasila, jsou krajkové kalhotky, které měla na sobě. Něco je špatně.

Dva týdny uprostřed čarokrásné divočiny, čtyři sta čtyřicet kilometrů v nohách a v duši nespočet prožitků, které otočí pohled na svět naruby. Dvaadvacetiletý David Blažek z Plané nad Lužnicí studuje vysokou školu a válí hokej za druholigové táborské Kohouty. A protože dostal do vínku i dobrodružnou povahu spojenou s cestovatelskou vášní, otevřela se před ním brána k zážitkům, které mnohým zůstávají zapovězené. Neodolatelnou vyzývatelkou se pro něj stala loni v létě stezka protínající nepoznamenanou krajinu švédského Laponska: Kungsleden.

Zachraňují životy. Nebo aspoň pomáhají a chrání. Lékaři. Zdravotní sestry. Hasiči. Policisté. A další profese, které mají zodpovědnost za lidské životy a jejich práce obnáší hromadu stresu. Dnes už jsou placeni okolo 30 tisíc a víc měsíčně. Po 24-, 36- nebo 72hodinové šichtě mívají nárok na nějaký den volna. Matka? Její pracovní vytížení, úroveň stresu a hlavně náplň práce je srovnatelná. A rozdíl? Posuďte sami.